válkaČeskoslovenskoobjevy

Tajemnou civilizaci, která porazila legendárního krále Midase, objevili archeologové v Turecku

Tajemnou civilizaci, která porazila legendárního krále Midase, objevili archeologové v Turecku
Zdroj: livescience.com

V řecké mytologii se o králi Midasovi tradovala řada pověstí. Ta nejznámější vypráví o tom, jak se mu splnilo přání, že čekoholiv se dotkne, promění se ve zlato. Jenže osud ho dostihl a dávno zapomenutý příběh o panovníkově pádu se teď znovu doslova vynořil v Turecku.

Yvonne Pokorná 8. dubna 2020

Když loni začali archeologové v centrálním Turecku zkoumat starověký pahorek Türkmen-Karahöyük, nečekali, jaké obrovské překvapení je čeká. Jeden z místních farmářů je totiž upozornil na velký kámen, na který narazil v nedávno vybagrovaném zavlažovacím kanálu. Kámen byl napůl ponořený do vody, takže bylo poznat, že je pokrytý záhadnými nápisy neznámého písma.

„Viděli jsme, že vyčnívá z vody, a tak jsme skočili přímo dolů do kanálu a až po pás se brodili okolo,“ popisuje archeolog James Osborne z Chicagské univerzity. Vědcům hned bylo jasné, že jde o artefakt ze starověku. Poznali, že hieroglyfy na kameni jsou vytesané v luvijštině, jednom z vymřelých anatolských jazyků, kterými se mluvilo na území dnešního Turecka ve 2. a 1. tisíciletí př. n. l.

S pomocí překladatelů zjistili, že nápis na stéle se vychloubá vojenským vítězstvím. Ovšem ne tak ledajakým, nýbrž porážkou Frýgie – království, které v 8. století př. n. l. založil vymřelý indoevropský národ blízký Řekům – Frýgové. V dobách rozkvětu tohoto království mu vládli podle asyrských i řeckých pramenů panovníci jménem Midas. Datování kamene na základě lingvistické analýzy naznačuje, že nápisy odkazují k tomu nejslavnějšímu z nich, jemuž podle starořeckých bájí splnil bůh Dionýsos přání, aby se vše, čeho se dotkne, metamorfovalo ve zlato.

Nápis také obsahoval zvláštní hieroglyfy symbolizující, že zpráva o vítězství pocházela od jiného krále, muže jménem Hartapu. Hieroglyfy naznačují, že Midas byl zajat jeho vojáky.

“Bohové bouří předali krále jeho výsosti,” stojí na stéle.

Podstatné ovšem je, že o králi Hartapuovi ani o jeho království vědcům nebylo dosud známo nic. Z nápisu na kameni lze však vydedukovat, že 300 akrů rozsáhlý pahorek Türkmen-Karahöyük mohl být hlavním městem tohoto království i místem, kde došlo k vojenskému střetu.

Archeology zde samozřejmě čeká ještě hodně vykopávek v naději, že se o zapomenutém království časem dozvědí víc. „Uvnitř tohoto pahorku budou paláce, pomníky, domy,“ naznačuje Osborne. “Ta stéla byla fantastický, neuvěřitelně šťastný nález, ale je to jen začátek.”

Související články

Další články

Zavří­t reklamu