válkaČeskoslovenskoobjevy

Tajemná 11 000 let stará věž v Jerichu byla prvním postaveným mrakodrapem na světě

Tajemná 11 000 let stará věž v Jerichu byla prvním postaveným mrakodrapem na světě
Zdroj: pxhere.com
+ 4 fotky+ 5 fotek

Zhruba před 11 000 lety byla v pradávném městě Jerichu postavena tajemná kamenná věž, jež se postupem času stala předmětem zájmu řady teorií, které se pokoušely objasnit, za jakým účelem byla tato působivá stavba ve skutečnosti postavena. Část z nich pracuje s hypotézami, které předpokládají, že věž byla ve své době postavena jako symbol moci a síly či jako zařízení pro měření a zaznamenávání času. Vzhledem ke svojí výšce osm a půl metru je věž v Jerichu považována za první postavený mrakodrap na světě.

Lenka Vovsová 17. června 2020

Věž byla postavena v období prekeramického neolitu přibližně 8000 let před naším letopočtem a řadí se tak mezi nejstarší kamenné památky lidstva. Stavba má kuželovitý tvar, dole má v průměru devět metrů, které se směrem nahoru postupně zužují na sedm metrů, a v jejím nitru vede schodiště o dvaceti dvou schodech. Zdi jsou tlusté přibližně jeden a půl metru a věž je přistavěna zevnitř k obvodovému zdivu kolem Jericha. Vědci odhadují, že stavba věže mohla trvat okolo 11 000 pracovních dnů.

Věž byla objevena archeologem Johnem Garstangem během vykopávek v letech 1930 až 1936, o kterých se Garstang domníval, že byly zachyceny v Bibli a že se vztahovaly k období 1 400 let před naším letopočtem.

Další z teorií pokoušejících se vysvětlit podstatu stavby věže vycházela z předpokladu, že věž sloužila jako starověká hrobka. Jelikož však v blízkosti věže nebyly nalezeny žádné známky pohřbívání, byla tato hypotéza nakonec zamítnuta. Vědci později začali uvažovat o tom, že věž byla s největší pravděpodobností postavena pro astronomické účely, konkrétně ke studiu letního slunovratu.

Roy Liran a Ran Barkai, archeologové z univerzity v Tel Avivu, nakonec došli k závěru, že věž byla postavena jako symbol moci a síly, ale namísto, aby sloužila jako přístroj pro měření času, bylo jejím hlavním úkolem ochránit obyvatele města před temnotou po západu slunce. Podle jejich rekonstrukce, stín kopce na západě Jericha dopadl při západu slunce v době letního slunovratu nejprve na věž a teprve poté pokryl celé město. Tak obyvatelé města poznali, že astronomické léto je u konce a na řadu přichází období dlouhých nocí.

Lidé, kteří v tomto období žili na území dnešního Izraele, Jordánska, Libanonu a Sýrie, archeologové nazývají Natufiané. Pojmenování je odvozeno od Wadi en-Natuf, archeologického naleziště severně od dnešního Modiin Ilit, kde byly poprvé nalezeny pozůstatky této kultury. Kolem roku 8 500 let před naším letopočtem začali Natufiané v Jerichu stavět trvalá obydlí, ve kterých žili po celý rok. Místo toho, aby se ve své obživě nadále spoléhali na rozmary přírody, začali pěstovat vlastní pšenici, a tak vzniklo jedno z prvních zemědělství. V téže době se také zformovala hierarchie a vedení společnosti. V duchu vývoje společnosti mohla věž podle Lirana a Barkaie fungovat současně jako mechanismus, jak motivovat lidi k účasti na společenském životě.

Další články

Zavří­t reklamu