Olof Palme (vpravo) na stockholmském náměstí Norra Bantorget, 1973.

Olof Palme (vpravo) na stockholmském náměstí Norra Bantorget, 1973. | zdroj: wikipedia commons


Švédi už ví, kdo zavraždil jejich premiéra. Pachatel před soud ale nepůjde

TÉMATA: atentát | švédsko | premiér | vyšetřování

user-avatar

Yvonne Pokorná

10. 06. 2020 | 14:27

Olof Palme s manželkou, jako obvykle bez ochranky, vycházeli večer 28. února 1986 z kina, když ze tmy vystoupil muž a začal střílet. Atentátník pak utekl, zatímco Palme umíral na chodníku v kaluži krve. Vražda populárního švédského premiéra zůstala 36 let neobjasněna. Dnes švédská prokuratura oznámila, že vrahem byl zřejmě Stig Engström.

Grafický designér Engström byl jedním z dvaceti lidí, o nichž se od začátku vědělo, že byl tou dobou na místě činu. Policie ho opakovaně vyslýchala jako svědka a poté, co několikrát změnil svoji výpověď, jej považovala i za možného podezřelého. Nikdy však nebyl obžalován. V roce 2000, ve věku 66 let, spáchal sebevraždu.

Švédský státní zástupce Krister Petersson, který vyšetřování převzal v roce 2017, uvedl, že Engström nenáviděl Palmeho a jeho politiku, což mohlo být motivem, proč vraždil. Pohyboval se aktivně v politických kruzích Palmeho odpůrců. Mnozí z nich byli sběrateli zbraní. "Jelikož zemřel, nemohu ho obvinit," prohlásil Petersson na dnešní napjatě očekávané tiskové konferenci.

Engströmovi se v případu přezdívá Skandia man, protože na scénu dorazil z nedaleké kanceláře pojišťovny Skandia, kde pracoval. Popis vraha prchajícího z místa činu, který poskytlo několik svědků, odpovídal Engströmovi.

Atentát byl prvním svého druhu ve švédské historii a značně otřásl celou Skandinávií i velkou částí světové veřejnosti. Stal se švédským národním traumatem  –  jednak proto, že země přišla o celosvětově respektovaného premiéra a politika, a také proto, že se útok nedařilo vyšetřit. Vyšetřování doprovázely zmatky, skandály a nejasnosti, po nichž následovalo nedůsledné vyhodnocování výsledků.

Nejvíce podezření padlo na Christera Petterssona, zloděje, násilníka, alkoholika a narkomana (za pachatele ho označila i vdova po premiérovi), který byl  v roce 1989  za vraždu O. Palmeho dokonce odsouzen na doživotí. Po odvolání k odvolacímu soudu byl však osvobozen (dostal k tomu i odškodnění 300 000 švédských korun) pro nedostatek důkazů a kvůli chybám ve vyšetřování a nepřesnostem ve svědeckých výpovědích.

Olof Palme byl v letech 1969–1986 předsedou Švédské sociálnědemokratické dělnické strany a dvakrát byl premiérem Švédska (1969–1976 a 1982–1986). Prosazoval švédský model sociálního státu. Na mezinárodní scéně pracoval ve prospěch omezení jaderného zbrojení, prosazoval právo národů na sebeurčení, kritizoval tehdejší režim apartheidu v Jihoafrické republice i americkou a sovětskou zahraniční politiku. Byl velký řečník a agitátor. Jeho vášnivé odhodlání a plamenná rétorika budily ohlas doma i v zahraničí. Měl mnoho příznivců, ale také odpůrců, především v armádních kruzích, kde jej kritizovali za ústupky vůči Sovětskému svazu. 

Po jeho smrti se vynořilo mnoho teorií o politickém spiknutí zahraničních sil. V podezření se ocitly například separatistická Strana kurdských pracujících (PKK), americká zpravodajská služba CIA, sovětská tajná policie KGB, německá teroristická organizace Frakce Rudé armády (RAF) či Irák. Stín podezření padl mimo jiné i na domácí pravicové extremisty či na švédskou tajnou policii Säpo. V 90. letech se často spekulovalo o tom, že za Palmeho vraždou mohl být jihoafrický rasistický režim.

 

 

user-avatar

Yvonne Pokorná

10. 06. 2020 | 14:27

Zavří­t reklamu