válkaČeskoslovenskoobjevy

Studie odhalila nepřekvapivou skutečnost: Narcisté nedokážou přiznat chybu

Studie odhalila nepřekvapivou skutečnost: Narcisté nedokážou přiznat chybu
Zdroj: pexels.com
+ 3 fotky+ 4 fotky

Chybujeme všichni, jen někteří z nás si to nejsou schopni připustit. Asi nepřekvapí, že mezi skupinu lidí neochvějně přesvědčených o své pravdě a správných rozhodnutích patří narcisté.

Simona Knotkova 18. září 2020

Asi všichni jsme se někdy ocitli v situaci, kdy jsme propadli klamu zpětného hodnocení (z anglického výrazu hindsight bias). Jak se to projevuje? Představte si třeba, že se pustíte do něčeho riskantního s nejistým výsledkem. Když to vyjde, člověk s klamem zpětného hodnocení prohlásí, že vlastně už od začátku věděl, že to dopadne dobře. V případě neúspěchu ale podobnou frázi nikdy neřekne, naopak všechno svede na svou nevědomost, nepřízeň osudu nebo ostatní lidi. „Já za to nemůžu. Nemohl jsem vědět, jak to dopadne,“ je častá reakce jedinců, kteří si nejsou schopni přiznat chybu. Podle studie mezinárodního týmu vědců, která byla publikována v Journal Of Management, je větší četnost podobného chování u narcistů.

Thumbnail # Máte ve svém okolí zlé jedince? Odhalte je pomocí 9 osobnostních znaků
Mohlo by Vás zajímat:

Máte ve svém okolí zlé jedince? Odhalte je pomocí 9 osobnostních znaků

„Dospěli jsme k závěru, že kvůli přehnaným sebeprosazovacím a sebeochranným tendencím narcisté vykazují silnější klam zpětného hodnocení, když jejich předpovědi byly správné, a obrácený klam zpětného hodnocení v případě, že se mýlili. Obojí poškozuje jejich učení a schopnost činit v budoucnu rozhodnutí,“ stojí v textu.

Jako vzorek k bádání posloužila vědcům skupina studentů, zaměstnanců a manažerů. Ti nejprve vyplnili online dotazník, ve kterém se měli identifikovat s výroky typu „Myslím, že jsem významná osoba“ / „Nejsem o nic moc lepší ani horší než většina ostatních lidí“. Krátce poté dostali nabídku zúčastnit se výzkumu osobně. Výzva byla podána stylem, aby zkoumaní jedinci nevěděli, že první část výzkumu souvisí s druhou.

Thumbnail # Deprese, paranoia, narcismus: 10 historických osobností, které trpěly duševní poruchou
Mohlo by Vás zajímat:

Deprese, paranoia, narcismus: 10 historických osobností, které trpěly duševní poruchou

V následném experimentu jim bylo prezentováno několik profesních kvalifikací na hypotetickou práci. Jejich úkolem bylo vybrat nejvhodnějšího kandidáta. Když jim pak bylo sděleno, jak by se tento kandidát hypoteticky skutečně choval, kdyby místo získal, měli zhodnotit, zda se rozhodli správně. Autoři studie zjistili, že jedinci, kteří měli větší sklon k narcismu (na základě vyplněného dotazníku), byli méně ochotní přiznat, že se spletli. V případě úspěchu u nich častěji probíhal klam zpětného hodnocení, tedy zhodnocení „já to věděl“.

Tomuto psychologickému jevu se říká také „syndrom neschopnosti zeptat se proč“ a jak odhaluje nejedná studie, ve velké míře jím trpí státníci.

Další články

Zavří­t reklamu