Studenti v Télpochcalli tvrdě pracovali a cvičili, na oddech bylo času velmi málo.

Studenti v Télpochcalli tvrdě pracovali a cvičili, na oddech bylo času velmi málo. | zdroj: ancientpages.com


Studenti v aztéckém Télpochcalli měli těžký život

TÉMATA: aztékové | mexiko | školství | vojenství

user-avatar

Tomáš Chalupa

22. 05. 2020 | 07:00

Proč vlastně přišli Aztékové do Údolí Mexika, se dodnes přesně neví. Jisté je, že jakmile tam jednou byli, vytvořili zde během krátké doby mohutnou prosperující říši.

Do 16. století vybudovali Aztékové kolem 500 měst, což byly vlastně samostatné městské státy v rámci jedné říše. Žilo v nich mezi 5 až 6 miliony obyvatel, velmi početné byly ozbrojené síly, složené z takzvaných jaguářích a orlích válečníků. Měli také rozvinutý systém škol, pod které spadaly i tzv. Télpochcalli.

Studenti v Télpochcalli byly zpravidla děti rodičů z nižších vrstev společnosti. Museli ve věku 15 let nastoupit do školy a absolvovat v ní vojenský výcvik. Jejich učitelé byli válečníci jen o málo starší než oni sami. Cílem těchto škol nebylo šířit vědomosti nebo osvětu, ale naučit děti disciplíně a odvaze. Byla to vlastně vojenská akademie, která ale k utužení disciplíny používala velmi drsné metody. Výjimkou nebyly tvrdé tresty a podstatou činností byly hlavně nucené těžké práce. Za nedodržování stanovených pravidel hrozily velké tresty. Pokud student odešel ze školy s prostitutkou, mohl být pálen železem, za popíjení alkoholu ve škole mohl být zbit, nebo dokonce oběšen.

Aztéčtí válečníci, jak je vykresluje Codex Mendoza. Zdroj: ancientpages.com

Běžný den studenta v této škole vypadal tak, že vstal brzy ráno, absolvoval koupel ve studené vodě a dostal trochu jídla. Pak prostě nastoupil do práce, což bylo cokoliv od kopání zavlažovacích kanálů, přes práci na farmě až po stavební práce. Studenti byli vlastně velmi levnou pracovní silou pro Aztéckou říši.

Kromě toho ale byl na pořadu dne také výcvik bojových umění a ovládání aztéckých zbraní. Zajímavé je, že většina aztéckých zbraní nebyla smrtelných. Jejich principem nebylo protivníka zabít, ale jen zastavit, znehybnit nebo omráčit. To se jim v pozdějším střetu s dobře vyzbrojenými Španěly příliš neosvědčilo.

Jak se boje se španělskými dobyvateli stupňovaly, museli do války odcházet stále častěji i učitelé z Télpochcalli. V takovém případě s sebou brali i všechny své studenty, kteří jim v boji sloužili jako družiníci či pážata. Nosili zbraně svého učitele, pomáhali hlídat případné zajaté nepřátele, pokud byli sami už dost zdatní, mohli se zapojit přímo do boje. Vzhledem k povaze bojů se Španěly, se ale zapojení do přímého boje rovnalo většinou smrti nebo zajetí. Aztékové totiž, přes svou početní převahu, nebyli schopní Španělům příliš konkurovat, a jejich ztráty v bitvách byly velké. Jedinou možností tak byla guerillová válka.

Do boje se dostal student každopádně po skončení studia na škole. Opouštěl školu se statusem válečníka a jeho další kroky tak byly jasné. Musel si sehnat patrona, což byl většinou zkušený bojovník, který jej doprovázel do jeho první bitvy. Byla to pro každého válečníka významná událost, což je ostatně odchod na frontu i dnes.

 

user-avatar

Tomáš Chalupa

22. 05. 2020 | 07:00

Zavří­t reklamu