Členové historické skupiny Gruppo Storico Romano v antických kostýmech.

Členové historické skupiny Gruppo Storico Romano v antických kostýmech. | zdroj: profimedia.cz


Starověcí Římané měli ohromnou genetickou rozmanitost, zjistili vědci

TÉMATA: starověk | řím | římská říše | genetika | migrace

user-avatar

Yvonne Pokorná

5. 04. 2020 | 20:30

Výzkum DNA obyvatelů starověkého Říma přináší několik překvapivých výsledků a umožňuje zmapovat masovou migraci až do doby před 9 000 lety. Vědci zjistili, že na samém vrcholu římského impéria se staří Římané geneticky podobali populacím východního Středomoří a Středního východu.

Studie vychází z genomických dat 127 lidských ostatků nalezených na 29 archeologických nalezištích v oblasti Říma a jeho okolí. Tato data pokrývají téměř 12 000 let římské prehistorie a historie.

Dávnověk Říma a centrální Itálie je sice velmi dobře zdokumentován v bohatých archeologických a historických záznamech, ale až doteď bylo v této oblasti vykonáno relativně málo genetického výzkumu.

Podle vědců ze Stanfordovy univerzity a jejich italských kolegů se obyvatelé Říma v jeho nejstarších obdobích a během úpadku Západořímské říše ve 4. století našeho letopočtu geneticky podobali západním Evropanům. Během imperiálního období, kdy Řím vládl nad většinou zemí tehdy známého světa, však měli geneticky mnohem více společného s obyvatelstvem Řecka, Sýrie a Libanonu.

Nejstarší sekvenované genomy od tří jedinců, kteří žili v oblasti města Říma před 9 až 12 tisíci lety, byly však podobné ostatním evropským lovcům a sběračům z této doby.

Po příchodu zemědělců z Anatolie, dnešního Turecka, před 9 000 lety se genetické složení Římanů opět změnilo, stejně jako v okolní Evropě. K dalším změnám docházelo v období 900 př. n. l. – 200 př. n. l., tím jak se Řím rozrůstal a nabýval na významu. Největší genetické rozmanitosti dosáhl v letech 27 př. n. l. až 300 n. l., kdy se římské impérium rozpínalo od Středního východu přes severní Afriku až k britským ostrovům. 

Ze zkoumaných 48 jedinců z této doby pouze dva vykazovali silné genetické vazby na Evropu. “Genetická „rozmanitost byla prostě ohromující“, uvedl Ron Pinhasi z Vídeňské univerzity, jenž extrahoval DNA z kostních uší.

Po rozpadu impéria na západořímskou a východořímskou říši se genetická rozmanitost jejich obyvatel opět zmenšila.

Tyto genetické informace se tak vlastně shodují s tím, co vědci znají z historických a archeologických záznamů. Podle genetika Jonathana Pritcharda ze Stanfordovy univerzity se dnešní lidé někdy mylně domnívají, že masová migrace je novodobý jev. "Ze starověké DNA je však zřejmé, že populace se dlouhodobě mísily opravdu ve velké míře,“ dodal.

user-avatar

Yvonne Pokorná

5. 04. 2020 | 20:30

Zavří­t reklamu