Na podmořském výzkumu potopeného přístavu Lechaion spolupracují dánští a řečtí výzkumníci. Využívají nejmodernější špičkových technologií včetně 3-D parametrického profileru, nově vyvinutého ke zkoumání profilu dna a podpovrchových struktur. Dosud prozkoumali po obou stranách 55 metrů plochy a zjistili, že starodávný přístav se nacházel asi 45 metrů dál od dnešního pobřeží směrem do moře.

K dnešnímu dni se podařilo odhalit dvě monumentální mola postavená z kamenných kvádrů, jedno menší molo, vlnolam a vstupní kanál vedoucí do tří vnitřních nádrží přístavu. Největším překvapením ovšem byl objev velmi dobře zachovalých dřevěných kesonů, které sloužily ke stavebním pracím pod vodou. Fungovaly jako jednosměrné nákladní čluny určené k potopení i s celým nákladem. Podobnou technologii použili v širším měřítku římští stavitelé v Caesarea Maritima v Izraeli koncem 1. století před Kristem, jenže v Řecku se něco takového našlo vůbec poprvé.

Zbytky staveb z kamenných kvádrů

Předběžným datováním byly tyto nálezy zařazeny do stejné doby jako Leonidova bazilika, největší křesťanský kostel té doby, s jehož výstavbou se započalo v polovině 5. století. Vědci všeobecně předpokládali, že se přístav budoval v období starověkého Řecka a Říma a během byzantské éry se už jen opravoval a udržoval. Objev mola s dřevěnými kesony však dosavadní představy nabourává.

Molo je vzácným dokladem stavitelské činnosti v přístavu Lechaion z pozdní éry a naznačuje, že čerpalo vzory z mnohem ambicioznějších staveb, jako byl například Theodosiův přístav (dnešní Yenikapi) v Konstantinopoli. Vědci uvažují, zda je možné, že výstavba tak ohromné stavby se časově shodovala s ekonomickým znovuoživením přístavu. Každopádně Lechaion z těchto inovací dlouho neprofitoval, neboť jej i s jeho bazilikou zničilo silné zemětřesení někdy na přelomu 6. a 7. století.

Západní molo na leteckém snímku

GALERIELechaion