Do boje s neštovicemi nasadil Sovětský svaz všechny dostupné zdroje.

Do boje s neštovicemi nasadil Sovětský svaz všechny dostupné zdroje. | zdroj: rbth.com


Sovětský svaz porazil epidemii neštovic za 19 dní

TÉMATA: nemoci | epidemie | sovětský svaz

user-avatar

Tomáš Chalupa

28. 03. 2020 | 19:51

V roce 1960 vypukla v Moskvě epidemie neštovic. V té době nešlo o žádnou banalitu, pravé neštovice jsou smrtelnou nemocí. Pokud by se z Moskvy rozšířily do celého Sovětského svazu, byla by to katastrofa. Té musely úřady a zdravotníci za každou cenu zabránit.

Den před Štědrým dnem roku 1959 vystoupil z letadla v Moskvě umělec Alexej Kokorekin. Vrátil ze právě z indického Dillí a netušil, že je nakažen pravými neštovicemi. Varolia vera je jedna z nejnebezpečnějších nemocí, kterým kdy lidstvo čelilo. V 8. století zahubily 30 procent populace Japonska, v 16. století miliony indiánů v Americe.

Kokorekin po příjezdu měl příznaky, jaké bývají u nachlazení. Vzhledem k roční době jim nevěnoval pozornost. Jenže druhý den mu vyskočila teplota a bolelo ho celé tělo. Navštívil proto doktora. Ten mu diagnostikoval chřipku a předepsal nějaké léky. Ty ale Kokorekinovi nezabraly, naopak jeho stav ještě zhoršily. Po celém těle mu vyskočila vyrážka, což ale doktoři připisovali mylně alergické reakci na léky. Tedy ne všichni, mladý internista poukázal na to, že muž se vrátil z Indie a že by tedy mohl mít neštovice. Starší kolegové se mu ale vysmáli. Neštovice v Sovětském svazu? Nesmysl!

29. prosince Kokorekin zemřel. Lékaři stále netušili proč. Pak vypukly oslavy Nového roku a s nimi vypukla i epidemie pravých neštovic. Brzy se začali v nemocnicích objevovat další pacienti se stejnými příznaky, jako měl Kokorekin. Kašel, vysoká teplota a vyrážka po celém těle. Byli povoláni specialisté z Výzkumného institutu pro vakcíny a séra. Ti měli jasno prakticky okamžitě – Moskva čelí nákaze pravých neštovic.

Při vyšetřování Kokorekinova případu se zjistilo, že se v Indii účastnil obřadu spalování těla posvátné krávy a dokonce se dotknul jejího těla. Byl nepochybně pacientem 0, který se jako první dostal do kontaktu s nemocí.

Vedení státu bylo informováno, že hrozí katastrofa obřích rozměrů. Byly zmobilizovány všechny složky státu, uvolněny nemocnice, policie, KGB, výzkumné ústavy a další instituce. Kdokoliv, kdo byl v kontaktu s Kokorekinem, okamžitě putoval do karantény. Bylo prováděno to, co se dělá i dnes v případě koronaviru, tedy trasování všech, kdo mohli být nakažení. Například 150 studentů z univerzity, kde studovala Kokorekinova dcera Valerie, bylo vytaženo rovnou z výuky a byli okamžitě převezeni do karantény. KGB a policie hledala lidi, co byli v Kokorekinem v kontaktu i ty, co byli v kontaktu s těmito lidmi. Vytvářeli celé řetězce, vytahovali lidi z vlaků, jednomu letadlu bylo nařízeno uprostřed letu vrátit se zpět do Moskvy, protože na palubě může být infikovaná osoba. Do karantény celkově putovalo 9342 osob. Botkinova nemocnice, kde byl léčen Kokorekin, byla celá v karanténě.

Vláda také přistoupila k hromadnému očkování lidí proti neštovicím. Bylo očkováno na 9 milionů lidí bez rozdílu věku, včetně umírajících. Epidemiologové pracovali 24 hodin denně, práce se prakticky nikdy nezastavily. Neštovicemi se za dobu trvání epidemie nakazilo 45 lidí a jen tři z nich včetně Kokorekinova zemřeli. Státní aparát dokázal epidemii potlačit během 19 dní, na což vynaložil obrovské prostředky, včetně aktivování strategických rezerv, které jsou určené pro válečný stav. Je to možná dobré srovnání s dnešní situací, kdy se uvažuje o tom, zda celá karanténa má smysl, když nakažených je u nás stále poměrně málo a mrtvý zatím jen jeden. Tak už to v boji s epidemiemi bývá. Pokud jsme úspěšní, jsou výsledná čísla malá a vynaložené prostředky působí neadekvátně. Ovšem kdyby se k podobným opatřením nepřistoupilo, nastal by scénář, který nyní zažívá Itálie.

user-avatar

Tomáš Chalupa

28. 03. 2020 | 19:51

Zavří­t reklamu