válkaČeskoslovenskoobjevy

Snímky, které měly vydat svědectví. Židovský fotograf potají dokumentoval život v lodžském ghettu

Snímky, které měly vydat svědectví. Židovský fotograf potají dokumentoval život v lodžském ghettu
Zdroj: rarehistoricalphotos.com
+ 21 fotek+ 22 fotek

Polský fotograf židovského původu Henryk Ross denně riskoval život, aby mohl zachytit realitu v lodžském ghettu. Do konce války se dochovala polovina z pořízených snímků.

Simona Knotkova 6. května 2020

Ghetto v židovské Lodži bylo formálně založeno 8. února 1940. K definitivnímu odtržení od zbytku města došlo 30. dubna téhož roku. Zprvu se tam přesunovali pouze židé z Lodže, což bylo tehdy asi 140 tisíc osob. Jak nabírala genocida na síle, v letech 1941 až 1942 se sem začali přesídlovat také židé z dalších koutů lodžského vojvodství. V dalších vlnách do Lodže přijížděli Sintové a Romové z rakousko-maďarského pohraničí a nakonec židé ze západní Evropy včetně těch pražských. Mimo jiné to byl muzikolog Pavel Eckstein či sestry Franze Kafky Valerie a Gabriel.

Celkem lodžským ghettem prošlo zhruba 160 tisíc lidí. Po varšavském ghettu se tak jednalo o největší a jediné svého druhu, které vydrželo až do konce německé okupace. Tamní obyvatelé měli zakázaný jakýkoliv kontakt zvenčí. Ten, kdo byl spatřen mimo ghetto, byl na místě zastřelen. Aby se podmínky v uzavřené oblasti kvůli útěkům a porušováním zákazů nezhoršovaly, obyvatele ghetta si vytvořili svou vlastní policii. Ti, kteří zde zůstali až do likvidace čtvrti v srpnu 1944, putovali do koncentračního tábora v Osvětimi.

V následující galerii si můžete prohlédnout výběr snímků, které uvnitř lodžského ghetta pořídil fotograf Henryk Ross. Jako pracovník Oddělení statistik zde vytvářel identifikační fota a propagační materiál továren, které využívaly židy jako pracovní sílu k výrobě válečných zásob pro německou armádu. Mimo tuto oficiální činnost potají dokumentoval každodenní realitu v uzavřené zóně, čímž pravidelně riskoval svůj život.

Po rozpuštění a likvidaci ghetta Ross veškerý pořízený materiál zakopal. Když Rudá armáda v lednu 1945 osvobodila Polsko, na místo se vrátil a truhlu s fotkami a negativy vykopal. Velká část z nich byla poškozená vodou, ale cca polovina z šesti tisíc se zachovala, aby později vydala své svědectví.

Další články

Zavří­t reklamu