Na olympijských hrách v Mnichově v roce 1972 Olga Korbutová předvedla inovativní gymnastické prvky a stala se miláčkem publika.

Na olympijských hrách v Mnichově v roce 1972 Olga Korbutová předvedla inovativní gymnastické prvky a stala se miláčkem publika. | zdroj: novsport.com


Smyčka Korbutové: smrtící gymnastický prvek, který musel být zakázán

TÉMATA: sport | gymnastika | akrobacie | sovětský svaz | sportovní legendy

user-avatar

Marta Šindlauerová

20. 04. 2020 | 15:00

Dnes je na běloruskou sportovkyni a olympijskou šampionku Olgu Korbutovou občas neprávem zapomínáno, přitom její vliv na světový sport a hlavně pak gymnastiku je nesmírně významný. Pojďme se blíže podívat na její legendární trik na bradlech, který Korbutovou navždy proslavil, třebaže je jeho provádění na olympiádách zakázáno.

Olga Korbutová (v nepřechýlené formě Korbut) se narodila 16. května 1955 v běloruském Grodnu a gymnastikou se z vlastního popudu začala zabývat od svých osmi let. Ačkoli nad ní trenéři nejprve hořekovali a považovali ji za příliš neskladnou a "vykrmenou", osud ji nasměroval do tělocvičny uznávaného trenéra Renalda Knyše. Pod jeho vedením se Olga vypracovala do schopné a odhodlané sportovkyně, pro kterou se stala gymnastika smyslem života. Neustále měla chuť vymýšlet nové a obtížnější triky, její tréninky nebraly konce. Vytrvalá píle přinesla brzy kýžený výsledek: Olga se stala mistryní SSSR a tím se jí otevřela cesta do národního týmu.

Korbutová ale mezi své kolegyně z národního družstva nezapadla jako každá jiná. Její záliba ve vymýšlení nových cvičebních kreací se projevila i během jednoho z tréninků, kdy se jen tak "poflakovala" na asymetrických bradlech a najednou udělala něco fascinujícího, něco, co se vysmívalo gravitaci až někam do krku: Olga si stoupla na vrchní žerď, provedla na něm salto vzad a poté se oběma rukama chytla opět té samé žerdi. Možná vám to nezní tak neuvěřitelně, ale dovolte nám vyvést vás z omylu: nikdo jiný na světě takový prvek na bradlech dosud nepředvedl. Ostatně sama Korbutová později přiznala, že měla z vlastního cviku velký strach.

Než se prvek podařilo stoprocentně nacvičit, zabralo to mnoho a mnoho měsíců tvrdé dřiny, jejíž výsledek měl svět spatřit na olympiáde v Mnichově v roce 1972. Do sedmnáctileté Korbutové se vkládaly velké naděje, veřejnost a tisk jí přezdívali "Vrabčák z Minsku" kvůli jejímu malému vzrůstu a celkové drobné tělesné dispozici. No zkrátka byla miláčkem publika. Stres, tréma, očekávání – to všechno se na gymnastce podepsalo a při svém vystoupení na bradlech sice předvedla svůj neuvěřitelný trik, nad kterým tuhla krev v žilách, ale spolu s tím se bohužel dopustila také několika chyb, které ji nakonec stály zlatou medaili. V této disciplíně získala alespoň konejšivé stříbro. Díky dvěma zlatým individuálním medailím z prostné a z kladiny a dvěma zlaty z družstev se ale stala hrdinkou mnichovské olympiády a celebritou světového formátu.

Copánky byly jednou z poznávacích značek Korbutové. Zdroj: klubfedotova.ru

Její úspěchy a především pak její dechberoucí smyčka pojmenovaná nakonec po ní jí v roce 1973 vynesly titul nejlepší sportovkyně světa. A také setkání s Richardem Nixonem v Bilém domě, kdy padla památná slovní přestřelka: Nixon: "You are small." – Korbutová: "And you are big." Zlatou a stříbrnou medaili měla Korbutová i z montrealské olympiády konané o čtyři roky později. Sportu obecně přispěla drobná Běloruska velkou měrou – přinesla do světa gymnastiky několik nových prvků a díky ní se dnes v gymnastice klade důraz i na akrobatickou stránku věci, zatímco dříve to byla spíše estetická, elegantní podívaná s minimem rizika.

Její legendární smyčka ale nakonec zůstala uvězněna do tréninkových hal. Na olympiádách a velkých sportovních akcích byla nakonec zakázána a nebyl to jediný cvik, který dostal stopku. Stalo se tak kvůli hrozivému zranění vynikající gymnastky Jeleny Muchinové (mistryni světa a SSSR s obrovským talentem a oproti Korbutové s pověstnou skálopevnou disciplínou), která ke smyčce Korbutové přidala ještě vrut a tím celý cvik zdokonalila. Muchinová si úraz přivodila v roce 1980 během přípravy na moskevskou olympiádu. Při provádění Thomasova salta – které předváděli pouze muži – si poranila páteř a doživotně ochrnula. Sportovní asociace pak takto nebezpečné cviky včetně smyčky Korbutové zakázala.

Olga Korbutová nakonec emigrovala v roce 1991 do USA, je potřetí vdaná a před několika lety přiznala, že ji trenér Knyš pohlavně zneužíval. Mimo jiné také kvůli existenčním potížím prodala v Americe na aukci všechny své olympijské medaile. Nikdo jí však už nezapře to, jak ovlivnila světovou gymnastiku. Díky ní je dnes tento sport tím, čím je: atraktivní podívanou s adrenalinovými prvky, která si ale uchovává svou grácii a krásu.

user-avatar

Marta Šindlauerová

20. 04. 2020 | 15:00

Zavří­t reklamu