válkaČeskoslovenskoobjevy

Seriál: Čeněk z Vartenberka čtyřikrát zradil, Žižka jej za to ztrestal u Hořic. 1. část

Seriál: Čeněk z Vartenberka čtyřikrát zradil, Žižka jej za to ztrestal u Hořic. 1. část
Zdroj: Wikimedia Commons

Vartenberkové patřili tradičně k nejvýznamnějším šlechtickým rodům a Čeněk z Vartenberka to z této rodiny dotáhl bezesporu nejdál. Z dnešního pohledu jej lze ale označit za zrádce, protože v době husitských válek neustále měnil strany podle toho, jak mu to zrovna vyhovovalo. Možná bychom ale měli být v odsudku tohoto předního šlechtice zdrženliví.

Tomáš Chalupa 3. ledna 2021

Čeněk z Vartenberka se stal po smrti svého otce Beneše v roce 1385 hlavou a dědicem celého Vartenberského rodu. Pod jeho vládu tak spadal nejen bohatý Jičín, ale i menší obce jako třeba Veselí. Součástí jeho panství byly také pevné hrady Veliš, Trosky a Kost.

Moc rodu Vartenberků byla velká, ale bylo třeba s ní uvážlivě naložit. Na trůně seděl Václav IV., považovaný za neschopného a líného panovníka, navíc zatížený velmi špatnými vztahy se šlechtou. Vartenberk  si brzy musel vybrat, zda bude stát na straně krále, nebo jeho odpůrců, tzv. Panské jednoty.

Podobná dilemata bude muset Čeněk řešit ještě mnohokrát a napoprvé si mladý šlechtic vybral stranu Panské jednoty. Dal v tom zřejmě na radu svého mentora Jošta Lucemburského, kterému král Václav IV. dlužil obrovské peníze.

Thumbnail # Hrad Říčany – kdysi honosné sídlo, kde Žižka zajal a nechal upálit kněze
Mohlo by Vás zajímat:

Hrad Říčany – kdysi honosné sídlo, kde Žižka zajal a nechal upálit kněze

Vartenberk se výhodně oženil s Kateřinou z Landštejna, čímž se jeho rodinné statky dále rozšířily. Král se později v rámci svých snah urovnat spory se šlechtou odhodlal jmenovat Čeňka z Vartenberka členem královské rady. Od roku 1408 byl navíc královským číšníkem, což byl dvorský titul, který měli Vartenberkové v držení dědičně od roku 1337. Jeho hvězda letěla vzhůru, stal se postupně poručníkem a faktickým správcem majetku mocného rodu Rožmberků, čímž mu do klína spadlo pět stovek vesnic a deset poddanských měst.

Roku 1414 už byl zemským purkrabím, druhým nejmocnějším mužem v zemi, a když trochu předběhneme události, tak o pět let později vládl zemi společně s vdovou po Václavu IV., královnou Žofií Bavorskou. Pokud se podíváme mezi šlechtice té doby, Čeněk to dotáhl nejvýše, nad ním už byl jen král.

Thumbnail # Muž našel v lese džbán plný stříbrňáků z doby Václava IV. Kdosi ho tam ukryl před husity
Mohlo by Vás zajímat:

Muž našel v lese džbán plný stříbrňáků z doby Václava IV. Kdosi ho tam ukryl před husity

Čechy byly v oněch dobách centrem náboženského kvasu, později se měnícího v nepokoj. Reformní myšlenky Jana Husa a dalších mistrů budily pohoršení v tradiční církvi. Čeněk i královna Žofie (a díky ní i král) byli na straně reformistů. Jenže když Hus kázal proti prodeji odpustků v Praze, hrozil hlavnímu městu království od papeže interdikt. To už bylo i na krále příliš a ten musel nějak problém s Husem vyřešit. Formálně ho vykázal z Prahy, čímž vyhověl církvi, ale Čeněk z Vartenberka ho ukryl na Kozím hrádku. Když pak byl Hus vyzván, aby jel hájit své učení do Kostnice, Čeněk i Žofie tušili, že to pro něj nebude mít dobrý konec. Jenže Hus trval na tom, že pojede a své učení před koncilem obhájí. Výsledkem bylo, jak známo, jeho uvěznění a následné upálení jakožto kacíře.

Thumbnail # Italský fašistický diktátor Mussolini obdivoval Jana Husa. Napsal o něm i knihu
Mohlo by Vás zajímat:

Italský fašistický diktátor Mussolini obdivoval Jana Husa. Napsal o něm i knihu

V Čechách takový výsledek vyvolal pobouření a šlechta odeslala list se stížností proti upálení Mistra Jana Husa s více než 452 pečetěmi. První mezi nimi byla pečeť Čeňka z Vartenberka, který se tak jasně postavil na stranu husitů. Samotné království bylo náboženskými otázkami rozděleno. Král váhal, neuměl si vybrat stranu a zaujmout pevný postoj, jeho žena byla silně prohusitská, stejně tak Vartenberk. Ten dokonce unesl Nikopolského biskupa Heřmana z Mindelheimu, kterého donutil pod hrozbou mučení vysvěcovat na hradě Lipnici husitské kněze (škodný na tom nebyl, dostal za to faru v Miličíně).  Na svých panstvích umožňoval při mších podávat tzv. podobojí a celkově se profiloval až do počátku roku 1420 jako mocný ochránce husitů.

Proti Zikmundovi i se Zikmundem

Věci ale nabraly spád hned 17. března onoho roku, kdy papežský nuncius Fernando de Palacios zveřejnil bulu papeže Martina v Omnium plasmatoris domini, kterou vyhlásil křížovou výpravu proti viklefistům a husitům v království českém. Vyšel tím vstříc horoucímu přání krále Zikmunda, který chtěl s celou českou herezí skoncovat a usednout na trůn. Pokračování ve 2. části

Související články

Další články

Zavří­t reklamu