válkaČeskoslovenskoobjevy

Rychlý růst teplot v dávnověku spustil na Zemi oteplování, které trvalo tisíce let

Rychlý růst teplot v dávnověku spustil na Zemi oteplování, které trvalo tisíce let
Zdroj: messagetoeagle.com
+ 5 fotek+ 6 fotek

Prudký nárůst teploty před miliony let na Zemi spustil klimatickou reakci, která podle vědců mohla prodloužit oteplování o mnoho tisíc let.

Yvonne Pokorná 31. srpna 2019

Nový důkaz, který vědci získali o klimatické zpětné vazbě, možná vysvětluje dlouhé trvání takzvaného paleocenního-eocenního termálního maxima (PETM), které nastalo zhruba před 56 miliony lety a trvalo 200 tisíc let. Současně naznačuje, že současná klimatická změna by rovněž mohla mít dlouhodobý dopad na globální teplotu, dokonce i kdyby lidé dokázali omezit emise skleníkových plynů.

„Našli jsme důkazy pro zpětnou vazbu, k níž dochází při rychlém oteplování, které může uvolnit ještě více oxidu uhličitého do atmosféry,“ uvedla geoložka Shelby Lyons z Pensylvánské státní univerzity.

„Tato zpětná vazba možná prodloužila klimatickou událost PETM o desítky nebo stovky tisíc let. Předpokládáme, že něco podobného by mohlo nastat i v budoucnu,“ dodala.

Zvýšená eroze během PETM uvolnila velká množství fosilního uhlíku uloženého v horninách, čímž se do atmosféry dostalo takové množství oxidu uhličitého, které dlouhodobě ovlivnilo teploty na naší planetě.

Důkazy vědci našli ve fosilních jádrech pobřežních sedimentů a získané vzorky analyzovali pomocí inovativní molekulární techniky, která jim umožnila sledovat, jak procesy jako eroze hýbaly s uhlíkem v dávné minulosti.

Globální teploty se během PETM zvýšily o více než devět stupňů, což radikálně změnilo podmínky na Zemi. Silnější bouře a záplavy se staly běžnějším jevem, přičemž teplé a vlhké počasí vedlo ke zvýšené erozi hornin.

Jak eroze po tisíce let omílala hory, uvolňoval se z hornin uhlík a byl transportován řekami do oceánů, kde se jeho část usadila v pobřežních sedimentech. Cestou se část uhlíku dostala do atmosféry jako skleníkový plyn.

Studium vzorků odhalilo stopy staršího uhlíku, který musel být kdysi uložen ve skalách na pevnině. Uhlík v těchto vzorcích nesdílel běžné izotopové vzorce života z PETM a zdál se poněkud olejnatý, jako by byl zahříván po dlouhou dobu na jiném místě.

„Z toho jsme usoudili, že nešlo jen o materiál, který vznikl během PETM,“ řekla geoložka. „Nebyl to jen uhlík, který se v té době tvořil a ukládal, ale pravděpodobně představoval něco staršího, co se transportovalo dovnitř.“

Tato zjištění přinášejí varování směrem k současné změně klimatu. Pokud oteplování dosáhne určitých bodů zlomu, mohou se spustit zpětné vazby mající potenciál způsobit ještě větší teplotní změny.

Z této studie se můžeme poučit, že uhlík není na zemi dobře skladován, když je klima vlhké a horké,“ podotýká Katherine H. Freeman, jež se na výzkumu rovněž podílela. „Dnes tlačíme systém z rovnováhy a nebude možné to zvrátit, ani když začneme snižovat emise oxidu uhličitého.“

Související články

Další články

Zavří­t reklamu