válkaČeskoslovenskoobjevy

Rusové vypustili vesmírné zrcadlo Znamja, kolem Země létá dodnes

Rusové vypustili vesmírné zrcadlo Znamja, kolem Země létá dodnes
Zdroj: profimedia.cz

V noci 4. února roku 1993 putoval na nebi nad Evropou velký světelný bod o průměru 5 kilometrů. Někteří lidé mluvili o záblescích stříbrného světla, než celý úkaz zmizel ve vycházejícím slunci nad Běloruskem. Původcem tohoto fenoménu byla Znamja (Vlajka), vesmírné zrcadlo, které tři měsíce předtím vypustilo na oběžnou dráhu Rusko.

Tomáš Chalupa 21. dubna 2021

Znamja byl speciální satelit, který měl experimentální formou potvrdit možnost osvětlování částí Země v noci. V podstatě šlo o stejný princip, který používají děti při vrhání prasátek pomocí zrcátka. Sluneční paprsky je možné nasměrovat vhodným pootočením zrcadla jakýmkoliv směrem. Pokud by se takto usměrňovaly paprsky z oběžné dráhy, bylo možné svítit na rozsáhlá území i za noci. Právě to chtěli Rusové ověřit.

Nebyli první, kdo s takovým nápadem přišel. V roce 1929 navrhl něco podobného německý fyzik Hermann Oberth, který ale nechtěl pomocí zrcadla svítit, ale rovnou spalovat a ničit. Vyvíjel totiž zbraň, která mohla nasměrovat silný sluneční paprsek na jedno konkrétní místo. Chtěl takto ničit celá města a vařit oceány. Oberth chtěl na oběžnou dráhu rozvinout za tím účelem stometrovou plachtu, ovšem Němci ji tam neměli jak dopravit, takže celý projekt „sluneční zbraně“ zůstal nakonec u ledu.

Thumbnail # K čemu slouží tajemný ruský satelit? Prý loví jiné družice
Mohlo by Vás zajímat:

K čemu slouží tajemný ruský satelit? Prý loví jiné družice

Jenže v roce 1980 si na tento koncept vzpomněl sovětský inženýr Vladimir Sergejevič Syromjatnikov. Ten chtěl využít solární plachty k vesmírným cestám, plánoval postavit cosi jako vesmírnou plachetnici. Syromjatnikov byl špičkový sovětský inženýr, který se podílel na vývoji dokovacího systému použitého při společné misi Apollo- Sojuz. Rozhodně to tedy nebyl nějaký teoretický snílek. Jeho koncept je ostatně správný, dodnes o něm uvažuje NASA, objevuje se v různých konceptech a návrzích, jak by jednou mohlo lidstvo cestovat ke hvězdám. Jenže tehdejší sovětské vedení mělo jiné starosti než daleké vesmírné cesty. Syromjatnikov však dokázal udržet zájem o svůj projekt právě tak, že předestřel možnost osvětlování částí Sovětského svazu z vesmíru, což by mohlo přinést úspory elektrické energie. Na to už soudruzi slyšeli a Syromjatnikov dostal zelenou.

Thumbnail # Němci chtěli roztavit z vesmíru celá města pomocí obřího zrcadla
Mohlo by Vás zajímat:

Němci chtěli roztavit z vesmíru celá města pomocí obřího zrcadla

V říjnu roku 1992 odstartovala z kosmodromu Bajkonur kosmická loď Progress M-15 a přistála u vesmírné stanice Mir. Odtud pak byla vypuštěna Znamja a její obří dvacetimetrové zrcadlo pojmenované Mjar. 4. února pak došlo k experimentu, kdy byl na Zemi sveden paprsek světla o poloměru 5 kilometrů, který pak putoval rychlostí 8 km/s. Jeho cesta začala ve Francii, pokračovala přes Švýcarsko, Německo, Českou republiku a Polsko, až zmizel ve vycházejícím dni v Bělorusku. Nad Evropou bylo ten den oblačno, takže nebylo mnoho lidí, kteří by tento jev pozorovali.

Rusové byli úspěchem experimentu potěšeni a začali plánovat další satelit, tentokrát s ještě větším reflektorem. Znamja 2.5 měla startovat v roce 1999 a měla na sobě nést reflektor o průměru 25 metrů. To mělo zajistit světelný kužel o průměru 7 km, který měl zářit silou zhruba deseti úplňků. Pokud by byla úspěšná i Znamja 2.5, byly v plánu další větší reflektory, které by ve výsledku byly schopné na určitých oblastech proměnit noc v den. Jenže Znamja 2.5 se po vypuštění zachytila za anténu z Progressu a ta roztrhala plachtu reflektoru. Řídící centrum se opakovaně snažilo na dálku uvízlý reflektor uvolnit, ale nakonec poslalo Znamju do atmosféry, kde shořela. Mise skončila neúspěchem a už na ni žádná další nenavázala, přestože v plánu byla stavba sedmdesátimetrové Znamji 3. Původní Znamja 2 krouží na oběžné dráze Země dodnes.

 

Další články

Zavří­t reklamu