válkaČeskoslovenskoobjevy

Rosa Parks, neohrožená Afroameričanka, která v autobusu odmítla uvolnit místo bělochovi

Rosa Parks, neohrožená Afroameričanka, která v autobusu odmítla uvolnit místo bělochovi
Zdroj: vintag.es
+ 5 fotek+ 6 fotek

V 50. letech platily v Alabamě zákony o rasové segregaci. Ty mimo jiné černošským obyvatelům nařizovaly, aby si v prostředcích hromadné dopravy sedali do pro ně vyhrazených oddílů. Jednou z cestujících, která tento předpis neuposlechla, byla Rosa Parks.

Simona Knotkova 19. února 2020

Bylo 1. prosince 1955 kolem šesté večer, když dvaačtyřicetiletá švadlena Rosa Parks vstoupila do autobusu v Montgomery. Vozidlo bylo toho dne v přední sekci, tedy v oddílu vyhrazeném pro bílé Američany, přeplněné, proto řidič James F. Blake několika černošským cestujícím řekl, aby uvolnili svá místa vzadu. Tři cestující jeho pobídku poslechli, Rosa však odmítla přenechat své místo bílému muži.

„Lidé vždycky říkají, že jsem se nevzdala svého sedadla, protože jsem byla unavená, ale tak to není. Nebyla jsem unavená fyzicky. Byla jsem unavená z toho, jak se musím pořád podvolovat,“ okomentovala později svůj čin.

Za neuposlechnutí příkazu byla zatčena a dostala pokutu v celkové hodnotě čtrnácti dolarů. I když se nejednalo o první osobu, která se v prostředku hromadné dopravy odmítla podřídit nesmyslnému zákonu, organizace pro ochranu práv Afroameričanů National Association for the Advancement of Colored People (které byla Parks mimochodem členkou) v ní viděla vhodnou kandidátku v boji proti segregaci. Rosa se odvolala a začal dlouhý soudní proces. V reakci na událost byl krátce nato vyhlášen bojkot autobusové dopravy v Montgomery, který trval až do 20. prosince následujícího roku. Protestující hojně podporovali černošští taxikáři, kteří jim nabízeli jízdy v hodnotě lístku na autobus. Protestní akce vyprovokovala pro změnu některé bělošské obyvatele a Afroameričané se stali terčem násilí. Sama Parks společně s manželem ztratila zaměstnaní a musela čelit výhrůžkám smrti.

Nakonec to byla ale ona, kdo vyhrál. I když byl její proces pozastaven, 13. listopadu 1956 Nejvyšší soud USA postavil segregaci v autobusech mimo zákon.

Rosa byla v občanském boji aktivní i v následujících letech a za své zásluhy se dočkala množství ocenění. Mezi ta nejcennější patří Prezidentská medaile svobody, kterou v roce 1996 převzala z rukou Billa Clintona. (Držitelem této medaile je mimo jiné i Václav Havel.) Když v roce 2005 zemřela, jako první žena a druhý Afroameričan v historii byla v rakvi vystavena v Kapitolu, kam jí naposledy přišlo vzdát hold více než 50 tisíc lidí.

Další články

Zavří­t reklamu