V místech, kde byl rondel Byseň vybudován, vycházelo Slunce o letním slunovratu za horou Říp a při omezené dohlednosti za kopcem Řípec.

V místech, kde byl rondel Byseň vybudován, vycházelo Slunce o letním slunovratu za horou Říp a při omezené dohlednosti za kopcem Řípec. | zdroj: geocaching.com


Rondel Byseň sloužil lidem před 7000 lety jako paleoastronomická observatoř

TÉMATA: pravěk | neolit | observatoř | slunovrat | rondel

user-avatar

Václav Pokorný

20. 06. 2020 | 21:55

Byseň je malá osada u Slaného, ale i místo, kde archeologové v roce 1952 našli pozůstatky neolitické osady a v jejím středu rondel. Podle archeologů tu stával už před těžko uvěřitelnými sedmi tisíci lety a sloužil mimo jiné i k astronomickým účelům.

Už v neolitu, čili v době zhruba před před 10 tisíci až 7 tisíci lety, lidé všude po Evropě vršili valy, kopali příkopy, stavěli megalitické stavby, svatyně, menhiry i menhirové řady. Bylo to období, ve kterém se namísto dosavadního lovu a sběru stalo hlavním zdrojem obživy zemědělství. Ve střední Evropě šlo hlavně o pěstování obilovin, luštěnin a chov domácích zvířat. Lidé v té době již vyráběli keramické nádoby, oděvy, a usedlý způsob života jim umožnil i stavbu různých objektů. Jedním z nich byl i takzvaný rondel, který naši neolitičtí předkové stavěli uvnitř větších sídlišť, ale i mimo ně. Šlo o kruhové příkopy, které s největší pravděpodobností sloužily rovněž k pozorování astronomických a kalendářních jevů.

Hloubka příkopů se u jednotlivých rondelů pohybuje mezi dvěma až pěti metry, šířka je v rozmezí 1-10 metrů a průměr mají od 35 do 150 metrů. Příkopy jsou přerušeny v místech vstupů, které bývají nejčastěji čtyři a jsou orientovány do světových stran. 

Umístění některých rondelů využívá i výrazných přírodních útvarů na obzoru, takzvaných vizírů, které vymezují místa východu slunce o letním slunovratu nebo v době rovnodennosti. 

Rekonstrukce rondelu v Künzing-Unternberg. Autor Wolfgang Sauber

V České republice bylo nalezeno již několik desítek rondelů a mezi nejznámější patří rondel v Bysni u Slaného. Jeho pozůstatky byly odkryty náhodou při první hluboké orbě v roce 1952. O jeho astronomicko-kalendářním účelu není žádných pochyb. Při pohledu od něj se měsíc před letním slunovratem objeví první paprsek vycházejícího slunce v sedle Bezdězu, vzdáleného téměř 60 kilometrů. V témže směru jsou dvakrát tak daleko a dvakrát vyšší Jizerské hory. Vlivem zakřivení Země jsou však těsně pod úrovní sedla, což má za následek obdivuhodný, krátkodobý úkaz. Když se Slunce vyhoupne nad vzdálené hory, tak se náhle ozáří vrchol Bezdězu na pozadí slunečního kotouče.

V současné době vychází Slunce o letním slunovratu při pohledu z místa zaniklého rondelu nad Ještědem, ale v době založení tohoto rondelu, tzn. před sedmi tisíci lety, vycházelo Slunce za Řípem s úžasnou svatozáří před východem. Z kalendářního hlediska je nejpozoruhodnějším úkazem výhled z rondelu na Bezděz, v jehož sedle se objeví sluneční kotouč jeden lunární měsíc před letním slunovratem a měsíc po něm, což umožňovalo přesné určování kalendáře a předpověď letního slunovratu.

Z dnešního pohledu se zdá až neuvěřitelné, že již lidé pravěké Evropy, dávno před kněžími starověkého Egypta, byli důmyslnými pozorovateli Slunce a měli tak dokonalý kalendář. Rondel u Bysně s výhledem na Říp a Bezděz tomu nasvědčuje. 

 

user-avatar

Václav Pokorný

20. 06. 2020 | 21:55

Zavří­t reklamu