V otázce sovětského graffiti na stěnách Reichstagu byli Němci postaveni před obtížnou volbu. Část historie se ale nakonec rozhodli nevymazat.

V otázce sovětského graffiti na stěnách Reichstagu byli Němci postaveni před obtížnou volbu. Část historie se ale nakonec rozhodli nevymazat. | zdroj: theatlantic.com


Reichstag dodnes zdobí nápisy, které tu ke konci války nechali Sověti. Rasistické či sexistické texty byly ale odstraněny

TÉMATA: druhá světový válka | německo | rudá armáda

user-avatar

Simona Knotková

8. 05. 2020 | 23:15

Sovětská vlajka plápolající z Reichstagu se stala symbolem vítězství Rudé armády v bitvě o Berlín. Neméně symbolickými se staly také nápisy, které zde ruští vojáci zanechali na zdech.

K vytvoření nápisů Sověti použili křídu nebo kousek ohořelého dřeva. Kromě jmen či názvů rodných měst se mladí vojáci uchylovali k mnoha vulgárnostem. "Nešlo o hrdost. Byli jsme jen opilí. A měli jsme strach, že nás nakonec stejně zastřelí," okomentoval to později jeden z autorů Boris Viktorovič Sapunov.

Po konci války prošel Reichtag první restaurací a nápisy byly skryty pod obložením. Světlo světa znovu spatřily teprve v 90. letech, kdy si vzal budovu do parády britský architekt Norman Foster. V německém sněmu pak vypukla horlivá debata, co s kontroverzní relikvií války udělat. Ponechat ji pro příští generace jako upomínku na staré časy? Nebo zlikvidovat, a popřít tak temnou kapitolu německých dějin?

"'Pryč s tím,' říkali někteří členové parlamentu. 'I tohle patří k naší historii,' namítali druzí. 'V žádném případě, nemůžeme se nechat znovu ponížit. Ta etapa je už za námi a nesmí se stát znovu viditelnou,' protestovali další. Ti byli spíš z pravice, ale podobné hlasy jste mohli slyšet napříč celým politickým spektrem. Já byla vždy názoru, že něco takového nás udělá silnějšími, nikoliv slabšími," vzpomínala na rozhodování politiků tehdejší předsedkyně sněmu Rita Süssmuth, když v roce 2014 poskytla rozhovor The Atlantic.

I ona ale uznala, že některé z nápisů byly už přes čáru, a odstraněny být musely. Patřily mezi ně například vulgární vzkazy Němkám, které měly být na intimních místech propíchnuty šavlí. Toto rozhodnutí posvětila i ruská ambasáda.

"Na konci války mi bylo osm let a pamatuji masová znásilnění, ke kterým tehdy docházelo. Oběťmi nebyli jenom ženy, ale také muži, dívky a chlapci. (…) Svoboda slova a názorů je posvátná, stejně jako umění ve všech svých formách. Stále ale musíte respektovat, co lidi unesou," sdělila Süssmuth.

Některé ze zachovaných nápisů si prohlédněte v naší galerii. 

user-avatar

Simona Knotková

8. 05. 2020 | 23:15

Zavří­t reklamu