válkaČeskoslovenskoobjevy

Ptáci mají tajemný „kvantový smysl“. Vědci jej poprvé pozorovali v akci

Ptáci mají tajemný „kvantový smysl“. Vědci jej poprvé pozorovali v akci
Zdroj: Pixabay
+ 3 fotky+ 4 fotky

Vidět svět očima stěhovavého ptáka by mohlo být mystickým zážitkem. Něco v jejich vizuálním systému jim umožňuje vnímat magnetické pole naší planety, díky čemuž dokáží migrovat na obrovské vzdálenosti.

Yvonne Pokorná 25. března 2021

Vědci z Tokijské univerzity nyní poprvé v historii přímo pozorovali klíčovou reakci, u níž se předpokládalo, že stojí za schopností ptáků a mnoha dalších tvorů vycítit směr pólů planety. Jde o důkaz kvantové fyziky, která přímo ovlivňuje biochemickou reakci v buňce, což se dlouho předpokládalo, ale dosud to nebylo pozorováno v akci.

Tým použil vlastní mikroskop, který dokáže detekovat extrémně slabé záblesky světla. S jeho pomocí sledoval, jak kultura lidských buněk obsahující speciální materiál citlivý na světlo dynamicky reaguje na změny v magnetickém poli.

„U těchto buněk jsme nic nezměnili ani k nim nic nepřidali,“ podotýká biofyzik Jonathan Woodward. „Myslíme si, že máme velmi silné důkazy, že jsme pozorovali čistě kvantově mechanický proces ovlivňující chemickou aktivitu na buněčné úrovni.“

Thumbnail # Od ptáčete k pyšnému opeřenci: Takhle mění mocná příroda ptáky
Mohlo by Vás zajímat:

Od ptáčete k pyšnému opeřenci: Takhle mění mocná příroda ptáky

Jak jsou tedy buňky, zejména ty lidské, schopné reagovat na magnetická pole?

I když existuje několik hypotéz, mnoho vědců si myslí, že tato schopnost je způsobena jedinečnou kvantovou reakcí zahrnující fotoreceptory zvané kryptochromy.

Kryptochromy se nacházejí v buňkách mnoha druhů a podílejí se na regulaci cirkadiánních rytmů. U druhů stěhovavých ptáků, psů a dalších živočišných druhů souvisí s tajemnou schopností vnímat magnetická pole.

A i když většina lidí nevidí magnetické pole, lidské buňky kryptochromy obsahují. A existují důkazy, že byť si toho nejsou vědomi, lidé jsou ve skutečnosti stále schopni detekovat magnetismus Země.

K tomu, aby mohli vědci spatřit reakci uvnitř kryptochromů v akci, koupali buněčnou kulturu, prošpikovanou kryptochromy, v modrém světle, což způsobilo jejich slabou fluorescenci. V tomto okamžiku vědci generovali magnetická pole různých frekvencí, čímž buňky dále stimulovali. Zjistili, že pokaždé, když magnetické pole prošlo buňkami, jejich fluorescence poklesla o 3,5 procenta, což svědčí o přímé reakci.

Thumbnail # Pták roku 2021: káně lesní
Mohlo by Vás zajímat:

Pták roku 2021: káně lesní

Jak tedy může magnetické pole ovlivnit fotoreceptor? Je to dáno rotací (spinem), což je vrozená vlastnost elektronů. Již se ví, že tuto rotaci významně ovlivňují magnetická pole. A svou roli v tomto procesu sehrává i to, co se nazývá radikálový pár.

„Na tomto výzkumu je radostné vidět, že vztah mezi rotacemi dvou jednotlivých elektronů může mít zásadní vliv na biologii,“ říká Woodward v souvislosti s hypotézou takzvaných radikálových párů, která se pokouší vysvětlit, jak magnetické pole může ovlivnit točení elektronů kolem jejich atomů a tím ovlivnit funkci buněk u zvířat.

Zajímavým důsledkem výzkumu by mohlo být to, že i slabá magnetická pole mohou nepřímo ovlivnit další biologické procesy. Ačkoliv důkazy o tom, že magnetismus ovlivňuje lidské zdraví, jsou zatím nedostačující, podobné experimenty by mohly otevřít cestu k dalšímu zkoumání této problematiky.

Související články

Další články

Zavří­t reklamu