válkaČeskoslovenskoobjevy

První pražská defenestrace. Masakr na Novoměstské radnici odstartoval dlouhotrvající husitské války

První pražská defenestrace. Masakr na Novoměstské radnici odstartoval dlouhotrvající husitské války
Zdroj: wikipedia commons
+ 4 fotky+ 5 fotek

30. července letošního roku uplyne přesně 600 let od chvíle, kdy kazatel Jan Želivský s ostatními kališníky vyházeli purkmistra, rychtáře a konšely z oken Novoměstské radnice. Tento čin se považuje za začátek husitských válek.

Václav Pokorný 29. července 2019

Je horké léto roku 1419. Stoupence Mistra Jana Husa, který byl před čtyřmi roky upálen jako kacíř v Kostnici, začali v Praze pronásledovat a zatýkat. Několik z nich bylo na výstrahu ostatním popraveno. To vyvolalo obrovskou bouři nevole a nenávisti.

30. července po kázání radikálního kněze Jana Želivského (1380-1422) v kostele Panny Marie Sněžné vyrazil dav Husových stoupenců ke chrámu svatého Štěpána. Do kostela ho však nechtěli pustit, proto lidé vylomili dveře. Začala se sloužit mše a účastníkům se podávala nejen hostie představující tělo Páně, ale i víno symbolizující jeho krev.

Přijímání „pod obojí“ je totiž jedním ze základních pilířů stoupenců Mistra Jana Husa. Zatímco podle katolických dogmat se musí věřící spokojit pouze s hostií a právo přijímat víno má výhradně kněz, kališníci v tom nedělají rozdíl.

Poté ozbrojený a rozlícený dav vyrazil směrem k Novoměstské radnici. Na místě pak ústy Jana Želivského požadovali vydání svých uvězněných soukmenovců. Konšelé v čele s purkmistrem Janem Podivínským se ale nechtěli podvolit. Podle výkladu kališníků kdosi z radnice hodil kámen na kněze nesoucího schránku s hostiemi. Trpělivost davu definitivně přetekla. Účastníci procesí už neváhali ani minutu, vnikli na radnici a právo vzali do svých rukou. Dvanáct mužů včetně purkmistra a rychtářových pacholků vyhodili z oken dolů na vztyčené píky, sudlice a jiné bodné zbraně. Kdo pád přežil, byl zlynčován a ubit. Třináctého muže, kterého našli schovaného pod stolem v kuchyni, zamordovali na místě.

Donedávna se historici nedokázali shodnout, zda První pražská defenestrace byla živelným výbuchem lidové zlosti, nebo šlo o předem připravenou akci. Poslední stanoviska však hovoří spíše pro druhou možnost vzhledem k tomu, že Pražané si s sebou vzali tajně zbraně už na bohoslužbu, a vývoj se tak dal předem očekávat. Tento fakt podporuje i skutečnost, že jen krátce po defenestraci, či přímo v jejím průběhu, dorazil na místo činu předem povolaný podkomoří a člen královské rady Jan Bechyně s oddílem jízdních ozbrojenců. Když se však seznámil se situací, raději ihned volil ústup, neboť ozbrojený zásah proti stovkám rozvášněných husitských radikálů by byl sebevražedným podnikem.

Krvavého masakru se měl zúčastnit i budoucí husitský vojevůdce Jan Žižka z Trocnova. Stručně to konstatuje husitský historik Vavřinec z Březové a rytíř Bartošek z Drahonic. Otázkou však je, v jaké roli zde Žižka figuroval. Tou dobou byl ještě členem králova dvora, takže se dalo očekávat, že se bude snažit mírnit vášně a zabránit násilnému převratu, jenž se obracel proti zájmům krále. Z logiky událostí však vyplývá, že Žižka byl o Želivského plánu nejen informován, ale dokonce se na něm i podílel.

Po této události se nepřátelé kališníků začali obávat o své životy. Ve strachu před povstalci opustilo město mnoho úředníků. Krále Václava IV. zpráva o zabití jím dosazených konšelů natolik rozrušila, že dostal srdeční záchvat, jemuž o pár týdnů později podlehl. První pražská defenestrace je historiky považována za počátek období dlouhého dějství husitských válek.

Další články

Zavří­t reklamu