válkaČeskoslovenskoobjevy

První pitva v Praze: kriminálník neměl pokoj ani po smrti. Jan Jesenius ho rozpitval, jak se patří

První pitva v Praze: kriminálník neměl pokoj ani po smrti. Jan Jesenius ho rozpitval, jak se patří
Zdroj: Wikimedia Commons

První veřejná pitva v Praze byla provedena českým lékařem Janem Jeseniem na těle trestance odsouzeného k smrti. Tato kontroverzní událost rezonovala společností ještě dlouho poté a položila základní kámen pro strukturu výuky anatomie na české lékařské půdě.

Lenka Hamplová 26. září 2020

Historicky první veřejná pitva v Praze se uskutečnila roku 1600. Pitvu provedl český lékař Jan Jesenius na těle oběšeného zločince. Jesenius použil mrtvé tělo muže odsouzeného k trestu smrti oběšením, aby mohl sebe i veřejnost přiučit znalostem anatomie a medicíny. Událost to byla vskutku nevídaná. Jednalo se o první pitvu provedenou v českých zemích. Tento akt se odehrál v rozmezí 8. až 12. června roku 1600.

Jesenius si uvědomoval, jak důležitá je pro budoucí lékaře znalost anatomie, a proto se rozhodl provést vlastní zkoumání lidského těla. Tato touha po anatomických vědomostech je dodnes stěžejní při studiu medicíny. Jeseniova pitva měla za úkol obnovit výuku lékařství na Pražské lékařské univerzitě, která se v té době nepyšnila nějak významnou prestiží. Vdechnout život výuce medicíny na lékařské fakultě se Jeseniovi nepodařilo, byl to ovšem zlomový okamžik pro budoucnost studia medicínských věd, jelikož za dalších 150 let byla pitevní cvičení zařazena do základní struktury studia lékařství v Čechách. Tato cvičení se na lékařských fakultách pořádají dodnes.

Thumbnail # Na dvoře starého domu byly nalezeny lidské ostatky. Studenti medicíny na nich nejspíš prováděli nelegální pitvy
Mohlo by Vás zajímat:

Na dvoře starého domu byly nalezeny lidské ostatky. Studenti medicíny na nich nejspíš prováděli nelegální pitvy

Jesenius si průběh pitvy pečlivě zapisoval, aby poté mohl vydat o této události knihu. Na svou dobu byl Jan Jesenius výborný znalec anatomie a lidského těla. Tělo mrtvého zločince nebylo nijak konzervováno. Průběh pitvání mrtvého muže uzpůsoboval Jesenius rychlosti rozkladu tkání v lidském těle. Pitval proto nejdříve ty orgány a části těla, které podléhaly zkáze nejrychleji. Jednotlivé orgány popisoval barvitým a osobitým stylem. Používal latinské, arabské, řecké a lidové názvy. Popis zkoumaného těla obohatil o mytologický kontext, což bylo jistě způsobeno dobou, ve které žil. Sepsaný pitevní rozbor byl odbornou veřejností přijat s nadšením, zato laická veřejnost vyjádřila svůj nesouhlas a odpor s tímto úkonem.

Thumbnail # V New Yorku se kradly z hrobů mrtvoly, skončilo to krvavou demonstrací
Mohlo by Vás zajímat:

V New Yorku se kradly z hrobů mrtvoly, skončilo to krvavou demonstrací

Ironií osudu skončil život Jana Jesenia stejně tragicky jako život muže, kterého měl na pitevním stole. Jesenius byl jako člen stavovského povstání popraven stětím na Staroměstském náměstí v Praze roku 1621. Před samotnou popravou byl Jeseniovi vyříznut jazyk.  Jiří Kezelius Bydžovský ho ve své Kronice mladoboleslavské popsal jako člověka, který čtvrtil lidi a nakonec byl sám rozčtvrcen.

I přes svou tragickou smrt si Jesenius své chvíle slávy během života zažil, a to nejen díky provedení pitevní analýzy, ale také jako rektor Univerzity Karlovy v letech 1617 až 1620.

Další články

Zavří­t reklamu