válkaČeskoslovenskoobjevy

Pokus o svržení komunistů skončil popravou šesti nestraníků

Pokus o svržení komunistů skončil popravou šesti nestraníků
Zdroj: archiv
+ 6 fotek+ 7 fotek

Před 70 lety, 5. listopadu 1949, bylo ve věznici Pankrác oběšeno šest nestraníků odsouzených za přípravu údajného protikomunistického povstání. Takzvaný Prokešův puč dodnes obestírá tajemství, jisté je však, že šlo o první masovou justiční vraždu v totalitním Československu.

Václav Pokorný 5. listopadu 2019

Snad nejdále dovedený pokus o státní převrat v komunistickém Československu byla akce známá jako Prokešův puč. Hlavními organizátory byl major Květoslav Prokeš, advokát JUDr. Jaroslav Borkovec a bývalý kriminální rada Rudolf Hrbek. Cílem spiklenců byla obnova demokratických poměrů v komunistickém Československu.

Akce měla začít 17. května 1949 ve tři hodiny po půlnoci obsazením důležitých objektů v Praze. Šlo o ústředí SNB v Bartolomějské ulici, generální štáb armády v Dejvicích, některá ministerstva, Československý rozhlas, letiště v Ruzyni a ve Kbelích a mimo Prahu pak některé důležité vojenské posádky.

K získání spolehlivých kádrů chtěli organizátoři puče v první fázi osvobodit politické vězně z pankrácké věznice. Dále měla následovat internace vlády a prezidenta Klementa Gottwalda, rozehnání Lidových milicí, SNB a komunistických institucí. Poté se na přechodnou dobu měla moci v zemi ujmout armáda.

Pro provedení převratu major Prokeš získal i příslib pomoci těžkých zbraní v podobě tanků a dělostřelectva z mimopražských posádek. Puč byl připravován od února 1949 a v plánu se počítalo i se současným zahájením převratu na Slovensku, který měli mít v režii tamní důstojníci armády. Kromě vojáků se na něm měli podílet členové organizací Sokola, Orla a Junáka.

Vzhledem k rozsahu celé akce, kdy byly osloveny snad stovky důstojníků armády a dalších osob, došlo k jejímu prozrazení. Čtyři dny před plánovaným datem se objevil mezi členy vedení spiklenců provokatér a dvacet hodin před sjednanou hodinou zahájení převratu zatkla StB nejméně 58 osob. Někteří ze spiklenců byli zatčeni velmi krátce před plánovaným zahájením akce.

Po dvouměsíčním vyšetřování bylo v procesu odsouzeno 42 lidí. Hlavní organizátoři, major Květoslav Prokeš, Jaroslav Borkovec, štábní kapitán Vratislav Janda, Emanuel Čančík, Vratislav Polesný a Josef Charvát dostali trest smrti. Byli popraveni 5. listopadu 1949 na Pankráci. Rudolfu Hrbekovi a dalším dvěma soud vyměřil doživotí a ostatní obžalovaní byli odsouzeni až na 25 let vězení.

S odstupem sedmdesáti let se o nezdařeném protikomunistickém Prokešově puči dá říci, že byl odvážným a v rámci tehdejších možností i dobře organizovaným projektem. Otázkou však dodnes zůstává, jaká by byla reakce části armády a obyvatelstva, kdyby k pokusu o převrat v květnu roku 1949 opravdu došlo.

Související články

Další články

Zavří­t reklamu