válkaČeskoslovenskoobjevy

Proti vakcíně na neštovice lidé bojovali stejně hloupě jako proti těm dnešním

Proti vakcíně na neštovice lidé bojovali stejně hloupě jako proti těm dnešním
Zdroj: Wikimedia Commons
+ 9 fotek+ 10 fotek

Přestože byla Evropa decimována neštovicemi, lidé přijímali možnost očkování velmi neochotně. Vzniklo antivakcinační hnutí, které v podstatě existuje dodnes a stále má stejné argumenty.

Tomáš Chalupa 21. září 2021

Když Edward Jenner představil svou vakcínu proti neštovicím, které v 18. století hubily miliony lidí, byl brán jako někdo, kdo se hlavně snaží rychle zbohatnout. Jeho konkurenti přilévali olej do ohně a poukazovali na jeho údajné profesní nedostatky, další šířili fámy, že očkované děti se promění na malé krávy. Byly to naprosté nesmysly, ale asi dnes nikoho nepřekvapí, že tomu mnoho lidí uvěřilo.

Nikoho tehdy neznepokojovalo, že se doposud používaná metoda variolace příliš neosvědčila. Odpůrci vakcíny poukazovali na to, že se vakcína dělá z kravských neštovic, že se do těla člověka vpravuje něco ze zvířete. Jaký dojem z toho měli běžní obyvatelé Anglie, není těžké si domyslet. Došlo to tak daleko, že jistý Dr. Rowley z věhlasného Oxfordu veřejně ukazoval nebohého chlapce s těžce napuchlými žlázami a tvrdil, že se pomalu proměňuje v krávu.

Thumbnail # Neštovice jsou důkaz, že očkování může vymazat smrtící nemoc
Mohlo by Vás zajímat:

Neštovice jsou důkaz, že očkování může vymazat smrtící nemoc

Nejrůznějších karikatur a zesměšnění si Jenner užil bezpočet, odpor k jeho vakcíně začal slábnout až v roce 1853. Tehdy se začala debata stáčet jiným směrem a lidé začali řešit, zda je vhodné, aby byli povinně očkováni novorozenci. Samozřejmě že názor mnoha lidí byl, že nikoliv, což nakonec vedlo k demonstracím a nepokojům.

Píchat něco novorozencům se zdálo lidem naprosto nevhodné. Do hry vstupovaly všechny možné argumenty od pochybností, zda vůbec novorozence vakcína chrání a na jak dlouho, až po náboženské aspekty, že vpíchnutí cizí zvířecí substance zbaví děti boží čistoty, se kterou přišly na svět. A nejen to, rozjely se ve velkém konspirační teorie. Vakcinace měla být jen metoda, jak vyšší bohaté třídy budou ovládat ty nízkopříjmové, mluvilo se o tajném spolčení doktorů, a jelikož vir neštovic byl příliš malý, aby byl vidět pod tehdejšími mikroskopy, mnoho lidí pochybovalo o jeho samotné existenci.

Thumbnail # Sovětský svaz porazil epidemii neštovic za 19 dní
Mohlo by Vás zajímat:

Sovětský svaz porazil epidemii neštovic za 19 dní

V roce 1897 byl přijat zákon, který  umožnil rodičům legálně vyjmout své dítě z očkovacího programu proti neštovicím. Byli označeni jako constientious objectors, tedy lidé odmítající z důvodu svědomí. Proti tomu ale zase protestovali lidé zejména ze střední třídy, kteří v tom viděli ohrožení společnosti. Kvůli těmto, dnes bychom řekli odpíračům, nebude očkovaná celá populace a neštovice zase začnou devastovat zemi.

Vzešly z toho protesty na obou stranách barikády a vláda celou věc nakonec řešila šalamounsky a … špatně. Přidala další klauzuli, že rodiče odpírající vakcinaci musí přesvědčit úředníky, že pociťují „silnou víru“, že vakcína ublíží jejich dětem. Jak mělo takové přesvědčování vypadat a jak vlastně úředníkům dokázat, že víra je opravdu „silná“? Do toho se rozjela diskuse, zda mají právo mluvit za své děti i matky, nebo jen otcové. V boji matek za toto právo se angažovalo hnutí sufražetek. Nakonec v roce 1908 dosáhly svého a bylo konstatováno v zákoně, že ženy jsou schopné v případě vakcinace provést kvalifikované rozhodnutí. Pak vypukla první světová válka a svět začal mít jiné starosti. Dodnes jsou ale události kolem první vakcíny proti neštovicím dobrou ukázkou toho, že jsme se v debatách o očkování ani za 200 let příliš neposunuli.

Související články

Další články

Zavří­t reklamu