Vsadíme se, že tenhle šimpanz přemýšlí o tom, proč by měl jít na zem, když je mu dobře i v korunách stromů.

Vsadíme se, že tenhle šimpanz přemýšlí o tom, proč by měl jít na zem, když je mu dobře i v korunách stromů. | zdroj: livescience.com


Proč se ze všech šimpanzů nevyvinuli lidé? Opice to jednoduše neměly zapotřebí

TÉMATA: lidoopi | opice | evoluce | Charles Darwin

user-avatar

M. Šindlauerová

27. 05. 2020 | 09:00

Zatímco se lidský druh rozmnožuje, vynalézá a ve všech směrech zdokonaluje, naši opičí předci pořád skotačí na stromech a vybírají si navzájem blechy. Jak je to možné, že se od nich tak lišíme? Jak to, že se jejich živočišný druh nedočkal tak překotné evoluce jako my, lidé?

Šimpanzi, jak je známe dnes, jsou s námi skoro milion let. A to je oproti "zoufalým" 300 000 letům existence homo sapiens hodně dlouhá doba. Ale kde se evoluce šimpanzů tak "zasekla"? A zasekla se vůbec? Paleoantropoložka Briana Pobinerová z Washingtonské univerzity soudí, že se opice nevyvinuly v člověka jednoduše proto, že se jim daří dobře i tak, jak jsou. Horským gorilám v Ugandě, madagaskarským lemurům a gibraltarským makakům se vede skvěle a nemají důvod na svých životech něco měnit.

"Evoluce není progrese, všechno je to jen o tom, jak dobře se organismy přizpůsobí svému okolí," soudí zase Lynne Isabellová, profesorka antropologie z Kalifornské univerzity. V očích vědců nejsou lidé lepší nebo vyvinutější než ostatní živočichové. Jediné, na čem se shodují, je to, že lidstvo si jako jeden z mála živočišných druhů umí v různé míře podmanit prostředí, ve kterém žije nebo chce žít. Přežití nejschopnějších (dle Darwinovy evoluční teorie) není o tom, který druh je nejchytřejší, nejsilnější nebo nejvynalézavější, nýbrž o tom, jak úspěšně se může rozmnožovat a jak je schopen přežít. A jednoznačnými vítězi v tomto ohledu nejsou lidé, ale třeba obyčejní mravenci.

Existuje domněnka, že se se naši opičí předci začali značně lišit od svých souputníků ve chvíli, kdy zjistili, že si mohou obstarávat potravu i na zemi, respektive když k tomu byli okolnostmi donuceni. Dle profesorky Isabellové zhruba před třemi miliony let nastala situace, kdy opice začaly chodit po zemi tak často, že se jim prodloužily dolní končetiny a pozměnily prsty na nohou tak, že pro ně bylo chození po zemi pohodlnější. Tím, jak se lidoopi dostávali dále a dále a setkávali se s novými překážkami, se vyvíjelo i jejich myšlení a kreativní schopnosti. Laicky řečeno se stalo to, že zatímco některé opice se smířily s tím, že budou pár dní hladovět, jiné se rozhodly vzít situaci do svých rukou a najít si zdroje potravy mimo koruny stromů.

Ovšem myslet si, že se opice za ty statisíce až miliony let nikam nevyvinuly, by bylo naivní. Šimpanzi sice zůstali na stromech, ale jejich evoluce se nikdy nezastavila, což se dá konstatovat hlavně s pomocí kosterních ostatků jejich předků. 

 

user-avatar

M. Šindlauerová

27. 05. 2020 | 09:00

Zavří­t reklamu