válkaČeskoslovenskoobjevy

Proč byly pravěké Venuše tak kypré? Sex za tím nehledejme, tvrdí vědci

Proč byly pravěké Venuše tak kypré? Sex za tím nehledejme, tvrdí vědci
Zdroj: Wikimedia Commons, CC BY-SA 2.5
+ 10 fotek+ 11 fotek

Pravěké figurky obézních venuší byly vesměs vnímány jako někdejší ideál ženské krásy a plodnosti. Podle nové teorie však spíš než se sexem souvisejí s prostým bojem o přežití.

Yvonne Pokorná 13. března 2021

Figurky žen označovaných za venuše podle římské bohyně krásy byly vytvářeny v mladém paleolitu po celé Eurasii. Na první pohled zaujmou bujnými prsy, širokými boky, objemnými hýžděmi i stehny a velkým břichem, zatímco na obličeji či jiných částech těla jako by nezáleželo. Nejslavnější představitelkou je naše věstonická venuše, nejstarší známá keramická soška na světě.

O účelu těchto figurek se mezi akademiky spíš spekuluje, většinou jsou spojovány s ženstvím, sexualitou, mateřstvím a plodností, soudě podle zvýraznění typicky ženských znaků. U některých figurek však nelze přehlédnout, že jsou realistickým znázorněním dnešní metly lidstva – obezity. A s tím se na mysl kradou otázky, jak něco takového bylo před 30 tisíci lety možné, když lidé konzumovali jen to, co nasbírali či ulovili někde v lese.

„Jedním z nejstarších umění na světě jsou tyto záhadné figurky obézních žen z doby lovců a sběračů v době ledové v Evropě, kde byste vůbec neočekávali obezitu,“ upozorňuje lékařský výzkumník Richard Johnson z Coloradské univerzity. Právě on se svým týmem nabízí alternativní vysvětlení záhady těchto sošek. Jde o jakési totemy přežití v extrémních klimatických podmínkách té doby.

Thumbnail # V Chorvatsku nalezena první paleolitická venuše, podobá se té z Předmostí u Přerova
Mohlo by Vás zajímat:

V Chorvatsku nalezena první paleolitická venuše, podobá se té z Předmostí u Přerova

Na rozdíl od dnešní doby poznamenané globálním oteplováním lidé před 38 000 až 14 000 lety čelili nižším teplotám kvůli postupujícím ledovcům. Obstarat si výživu tak bylo obtížnější a v důsledku toho se začal počet lidí zmenšovat. Tuk je forma akumulované energie, a pokud není k dispozici jídlo, mohou tukové zásoby lidem zachránit život, zejména těhotným ženám.

„Naše studie naznačují, že tyto figurky nepředstavovaly sexuální totemy nebo reprezentaci mužské touhy, ale spíše fungovaly jako prostředek k posílení mateřství i v těch nejnepříznivějších situacích,“ říká Johnson.

Jak k tomuto závěru vědci vlastně došli? Analyzovali desítky ženských figurek z různých nalezišť a období a měřili poměry jejich postav od pasu k boku a od pasu k rameni. Při porovnávání těchto měření s místy, kde byly nalezeny – konkrétně vzhledem ke vzdálenosti od tehdy existujících starých ledovců – odhalili zajímavou souvislost.

Mnoho venuší vzniklo během extrémního období změny klimatu zvaného poslední glaciální maximum, kdy teploty klesly a v mnoha částech světa se rozšířily ledovce. Je tak možné, že vyřezávání oblých ženských tvarů bylo určitou reakcí na plíživý chlad a nutriční stres.

„Jak roste vzdálenost od ledovců, jsou figurky méně obézní… Konkrétně proporce těla byly největší, když ledovce postupovaly, zatímco obezita klesala, když se oteplilo podnebí a ledovce ustoupily,“ píše se ve studii.

Thumbnail # Kdo vlastně rozhodl, že být tlustý je špatně?
Mohlo by Vás zajímat:

Kdo vlastně rozhodl, že být tlustý je špatně?

Tváří v tvář neutuchající zimě představovaly pravěké venuše symbol přežití. Nadměrně živené ženy se staly jakýmsi příkladem pro ostatní, neboť jejich tučnější těla lépe odolávala drsným a mrazivým podmínkám.

„Myslíme si, že vyjadřovaly ideál, vzor tělesných proporcí pro mladé ženy, zejména pro ty, které žily v blízkosti ledovců,“ říká Johnson. Podle vědců otylé ženy lépe zvládaly těhotenství během posledního glaciálního maxima a také lépe kojily. Figurka názorně představovala požadovanou podobu ženy schopné přivést na svět dítě a vyživovat je. Zvýšený obsah tuku v jejich těle nebyl vadou na kráse, jako je tomu dnes, ale vítaným zdrojem energie pro matku i dítě.

Je to zajisté zajímavý argument, i když nutno dodat, že ne všichni v archeologické komunitě jej sdílí. Přesto, pokud by vědci měli pravdu, tyto ikonické sošky mohly hrát významnější symbolickou roli, než se dřív předpokládalo. Sloužily jako ideologický nástroj na pomoc zvýšení plodnosti a přežití matky a novorozenců. „Umění tak plnilo významnou funkci při zdůrazňování zdraví a přežití a přizpůsobení se tvrdším klimatickým podmínkám.“

Související články

Další články

Zavří­t reklamu