válkaČeskoslovenskoobjevy

Před 75 lety byla otevřena rozhledna na Velkém Blaníku. Čím tak láká Čechy?

Před 75 lety byla otevřena rozhledna na Velkém Blaníku. Čím tak láká Čechy?
Zdroj: wikipedia commons
+ 7 fotek+ 8 fotek

Blaník je legendární český vrch opředený pověstmi o blanických rytířích. V těžkých chvílích naší historie byl vždy symbolem naděje na získání svobody a svébytnosti českého národa. V současnosti vábí hlavně turisty k výstupu na 75 let starou rozhlednu, ale přitahuje také romantické lovce tajemna a záhad. Přitom Mistr Jan Hus před návštěvami Blaníku věřící důrazně varoval.

tyrion 3. června 2016

Vrch Blaník je opředen takovými pověstmi, že je lépe o nich nehovořit,“ píše Bohuslav Balbín v druhé polovině 18. století. Ale už mnohem dříve, na počátku 15. století odsuzoval kazatel Jan Hus zvyk venkovského lidu chodit na hory a provádět tam jisté nepřístojnosti, přičemž jako příklad uvedl právě Blaník. Zřejmě tak narážel na pohanské kulty z předkřesťanské doby, které se církvi nezamlouvaly.

Vnější kamenný val v severovýchodní části obvodu hradiště.

Vnější kamenný val v severovýchodní části obvodu hradiště.

Velký Blaník byl osídlen již před začátkem našeho letopočtu. Jeho jméno je možná odvozeno od keltského Blaniak. V 5. století př. n. l. v době halštatské zde stávalo hradiště kruhového tvaru (keltské oppidum) se dvěma řadami mohutných kamenných valů, jejichž zbytky jsou dodnes patrné okolo vrcholu. Později zde byla postavena tvrz a pravděpodobně dřevěný hrad.

Veřejová skála – magický vchod do nitra Blaníku

Veřejová skála – magický vchod do nitra Blaníku

Legenda o Blaníku vznikla patrně v 15. století, kdy také započala tradice poutí pořádaných na tuto horu. Podle pověsti uvnitř hory spí hlubokým spánkem blaničtí rytíři. Až bude českému národu nejhůře, probudí se a pod vedením svatého Václava, patrona české země, mu vyrazí na pomoc a v Čechách pak nastane opět klid a mír.

Pověst vznikla zřejmě na základě události, kdy bylo podivuhodným až zázračným způsobem na jihovýchodním úpatí Blaníka, u vesnice Býkovice, poraženo nepřátelské vojsko. Některé zmínky ve starých spisech však naznačují, že pověst je jen krotkou moderní podobou starších a temnějších mystérií. Lze předpokládat, že v prehistorické době byla hora Blaník obřadním místem, sloužícím vyvoleným členům kmene pro komunikaci se silami, které nejsou z tohoto světa.

Svatý Václav vyjíždí v čele blanických rytířů z hory (V. Černý, 1898)

Svatý Václav vyjíždí v čele blanických rytířů z hory (V. Černý, 1898)

Blaník ve skutečnosti není jeden kopec, ale tvoří jej dva vrcholy – Velký Blaník a Malý Blaník, které jsou posety bizarními skalisky. Právě takováto místa byla v minulosti nejčastěji vyhledávána pro předkřesťanské kulty. Věřilo se, že jsou obzvlášť magická. Jeden vrchol představoval sídlo pozitivních, slunečných, mužských sil, zatímco ten druhý jeho ženský protipól – temnou, lunární stránku existence.

Kamenná hlava Blanického rytíře

Kamenná hlava Blanického rytíře

Zdá se, že tyto síly na Blaníku působily i po odchodu Keltů. Ještě z 18. století pocházejí zprávy, že v okolí hory bývají za nocí k vidění tajemná světla a zjevují se podivné přízraky. Farář z nedalekého Pravonína roku 1734 přísežně vypověděl, že za úsvitu a za soumraku bývá od Blaníku slyšet troubení a bubnování. Louňovický farář v téže době dokonce osobně spatřil podivné přízračné postavy, které se potloukaly po lesích. Traduje se také, že se v hoře ztratili lidé a po několika letech se vrátili s přesvědčením, že v nitru hory prožili jen několik hodin.

Ať už tomu budeme věřit, či nikoliv, Češi z této bájné hory vždy čerpali posilu. V letech 1868 – 1871 se zde konaly tábory lidu za české státní právo a právě odtud byl vylomen jeden ze základních kamenů Národního divadla.

Velký Blaník, rozhledna

Velký Blaník, rozhledna

Dnes je na vrcholu Blaníku ve výšce 638 metrů nad mořem pozoruhodná dřevěná rozhledna ve tvaru husitské hlásky. V roce 1941 ji nechal postavit podle návrhu Alexandra Hanuše Klub českých turistů. Nebyla to však první rozhledna na Blaníku. První nechal vybudovat roku 1835 kardinál František hrabě Schönborn a tu druhou v roce 1914 pražský arcibiskup Lev Skrbenský z Hříště. Ta dnešní je pokrytá šindelem, je vysoká 30 metrů a k jejímu vrcholu ve výšce 25 metrů vede 107 schodů. Lze z ní zhlédnout nejen blízké okolí, ale západním směrem podstatnou část Středočeské pahorkatiny, nazývanou Českou Sibiří, západním vrcholy Českomoravské vysočiny s dominujícím Strážištěm, severně město Vlašim a Posázaví, ale při optimální viditelnosti je možno jihovýchodním směrem dohlédnout až k vrcholům Šumavy a na severovýchodě spatřit Prahu.

Rozhledna je otevřená od dubna do září denně kromě pondělí, do konce října pak pouze o víkendech. Vstupné je 20 korun a před výstupem se tu můžete posilnit v bufetu.

Další články

Zavří­t reklamu