válkaČeskoslovenskoobjevy

Pravěké lesy sehrály důležitou úlohu v adaptaci na klimatické změny

Pravěké lesy sehrály důležitou úlohu v adaptaci na klimatické změny
Zdroj: mapy.cz

Na základě studia paleoekologických záznamů z vracovského jezera na jihovýchodní Moravě a archeologických dat z jeho širokého okolí vědci zjistili, že tehdejší lidské společnosti před 4000 až 3000 lety před naším letopočtem proměnily svým inovativním hospodařením druhovou skladbu lesa. Tato změna v hospodaření jim nejspíše pomohla přežít.

Václav Pokorný 5. září 2018

Výzkum prováděný odborníky z Botanického ústavu AV ČR, Přírodovědecké fakulty Univerzity Karlovy, Filozofické fakulty Masarykovy univerzity a Univerzity Konštantína Filozofa v Nitře se zabýval mizením zemědělských společností z archeologického záznamu v období 4000 – 3000 před naším letopočtem. V archeologii neolitu Evropy totiž došlo k velmi zajímavé situaci. Po několika staletích zemědělství lidé na několik set let najednou částečně mizí z archeologických pramenů a my po nich máme jen velmi málo nálezů.

„Příčina je někdy viděna v nestabilitě či úpadku tehdejší společnosti. Paradoxně se to však děje v době, kdy se ve střední Evropě začínají používat vynálezy jako vůz či rádlo, prosazuje se zde místní výroba mědi a společnost investuje velké množství energie do monumentálních staveb jako hradiska a mohyly. Otázkou také je, jakou roli sehrála tehdejší klimatická změna,“ uvedl Mgr. Jan Kolář, vedoucí výzkumného týmu Botanického ústavu AV ČR.

Vracovské jezero na jihovýchodě Moravy

Vracovské jezero na jihovýchodě Moravy

Na základě paleoekologických studií sedimentů z vracovského jezera, které se nachází na jihovýchodní Moravě, nyní vědci podpořili myšlenku, že lidé sice nejsou zjistitelní archeologicky, avšak z krajiny v tomto období úplně nezmizeli. Na klimatickou změnu se suchými léty, která jim nejspíše přinesla horší podmínky k zemědělství, se adaptovali různými způsoby.

Část z nich začala více a jinak využívat lesy, což se projevilo mnohem větším zastoupením lísky a břízy. Prakticky to mohlo znamenat přechod od intenzivního k extenzivnímu zemědělství, které zahrnovalo i spalování větví přímo na záhonech či polích. To mohlo zajišťovat dobrou úrodu. Podobný vliv na vegetaci mohlo mít i periodické vypalování lesa za účelem získávání lesních pastvin pro domácí i divoká zvířata.

„Nutno však dodat, že část lidí mohla přejít i na lovecko-sběračský způsob života, část se mohla odstěhovat jinam a část mohla samozřejmě i zahynout,“ dodal Jan Kolář.

Situace z jihovýchodní Moravy z období 4000 – 3000 př. n. l. není nijak ojedinělá, neboť podobné scénáře zaznamenávají archeologové a paleoekologové od Irska až po Balkánský poloostrov. Samozřejmě se tento scénář neodehrál všude ve stejnou dobu, ale ukazuje, že v průběhu tohoto tisíciletí evropský kontinent zasáhla klimatická změna, která pro některé lidské komunity znamenala zásadní změny ve stylu života, případně i jejich zánik. Těm, které se ve střední Evropě dokázaly přizpůsobit, však nejspíše pomohly pravěké lesy.

Související články

Další články

Zavří­t reklamu