Dopad meteoritu, který se za letu zřejmě rozpadl na několik částí, byl ničivý a dal by se srovnat s explozí malé nukleární bomby. Dopad zcela změnil okolní krajinu a vytvořil hned několik kráterů různých velikostí. Ten největší dal vzniknout jezeru Kaali.

Je zajímavé, že lidé před tisíciletími si byli dobře vědomi toho, jak jezero vzniklo. Považovali cokoliv, co dopadlo z nebes, za posvátné, a tak se posvátným stalo i samotné jezero Kaali. V Době bronzové lidé postavili kolem tohoto jezera dokonce velkou zeď, která tam stojí dodnes. Má celkem 470 metrů na délku, je dva metry vysoká a 2,5 metrů široká. To svědčí o mimořádné důležitosti, kterou tehdejší lidé jezeru přikládali. Ostatně je to největší podobná zeď v celé oblasti. Vědci při vykopávkách objevili o pozůstatky opevněného osídlení z období 5. až 7. století před Kristem. Byly nalezeny také stříbrné šperky z pozdějšího období a množství zvířecích kostí.

Archeologové očekávají, že na dně jezera, které se nachází v hloubce šesti metrů, mohou být další velmi cenné archeologické předměty. Je otázka, jestli se to někdy podaří.

Lidé považovali jezero za posvátné i v křesťanských dobách, kdy se církev snažila vymýtit pohanské praktiky a uctívání přírodních míst. V případě jezera Kaali se to ovšem nepodařilo. Po celá staletí bylo toto místo posvátné bez ohledu na to, jaké panovalo oficiální náboženství. Bylo také součástí mnoha legend a mýtů, objevovalo se i v literatuře. O jezeře psal i bývalý prezident Estonska Lennart Georg Meri, který v jedné své knize tvrdil, že našel popis dopadu meteoritu na prastarých runách, které se mu podařilo rozluštit. Jezero Kaali je dnes hojně navštěvovaným turistickým cílem, který rozhodně stojí za vidění.