válkaČeskoslovenskoobjevy

Poláci odkrývají neznámý chrám egyptské královny Hatšepsut

Poláci odkrývají neznámý chrám egyptské královny Hatšepsut
Zdroj: scienceinpoland.pap.pl
+ 3 fotky+ 4 fotky

Skalní chrám z doby vlády královny Hatšepsut objevil v egyptském Gebeleinu tým polských archeologů z Varšavské univerzity. Má dvě místnosti a je ve velmi špatném stavu. Už v době starověku byl totiž vystaven pustošení.

Irena Gruberová 16. listopadu 2015

Místní úřady sice o nalezišti v Gebeleinu věděly, ale dosud ho žádný z archeologů nezkoumal, pravděpodobně je odrazoval špatný stav památky. Nedávný výzkum prováděný polskými badateli však přinesl překvapivé výsledky.

„Chrám byl zasvěcen dvěma bohům. Je mimo pochyb, že jednou z nich byla bohyně Hathor s kultovním přízviskem Paní z Gebeleinu. Druhým božstvem byl Amun-Ra. Bohužel nápisy s jeho jménem se nedochovaly a je potřeba dalšího výzkumu, aby tato hypotéza mohla být potvrzena,“ uvedl člen polské expedice Daniel Takács.

Takto byla zobrazována bohyně Hathor.

Takto byla zobrazována bohyně Hathor.

Faraon Achnaton, jenž vládl ve 14. století před Kristem, provedl v Egyptě radikální náboženskou reformu, kdy zavedl státní kult jediného, slunečního boha Atona. Nařídil z chrámů odstranit podobizny jiných božstev včetně dosud hlavního ochránce faraonů boha Amona. Hathor, jejímž atributem byly rohy, symbolizující propast, v níž vychází Slunce za svítání a do níž se ponořuje za soumraku, byla na rozdíl od jiných bohů této eliminace ušetřena.

„Nejzáhadnější je, že v chrámu chybí královská jména,“ upozornil šéf archeologické výpravy Wojciech Ejsmond. „Staroegyptští vládci rádi nechávali svá jména tesat do zdí, aby byla lidem na očích. Občas ničili jména předchozích králů a nahrazovali je svými,“ vysvětlil.

Podrobným výzkumem reliéfů a nápisů došli polští archeologové překvapivě ke zjištění, že chrám byl postaven už v době vlády královny Hatsepšut, jejíž jméno mělo být vymazáno z historie. To, že byla v chrámu tato vladařka vyobrazena, naznačují mimo jiné fragmenty zachovalých hieroglyfických nápisů s koncovkami ženských jmen a rovněž rovněž kontext, v němž je kartuše (oválný rámeček se zápisem královské titulatury) umístěna.

Hatšepsut byla královna 18. dynastie, která vládla v letech 1479/1473–1458/1457 př. n. l. starověkému Egyptu.

Hatšepsut byla královna 18. dynastie, která vládla v letech 1479/1473–1458/1457 př. n. l. starověkému Egyptu.

Hatšepsut se po smrti svého manžela Thutmose II. ujala vlády coby regentka jménem nezletilého nevlastního syna Thutmose III. Později si přivlastnila titul faraona a na veřejnosti vystupovala se všemi symboly královské moci – nosila obřadní vous i mužské oblečení. Mnoho let se vědci domnívali, že chtěla získat veškerou moc pro sebe a že její ambiciozní stavební činnost i to, že se nechala zobrazovat s veškerými atributy moci, dělala ve snaze legitimizovat svoji vládu na úkor nevlastního syna.

„Nyní se předpokládá, že situace byla mnohem složitější. Královna Hatšepsut vládla společně s mladičkým Thutmosem III., aby zajistila stabilitu Egypta. Hodně jejích akcí vedlo k posílení pozice mladého krále, objasňuje Ejsmond. „Možná mnoho let po její smrti, díky složité dynastické situaci, se Thutmose III. obával, že jiná ctižádostivá královna by mohla převzít moc a odstavit od vlády jeho vlastního syna. To jej mohlo přivést k rozhodnutí odstranit zmínky o Hatšepsut coby vládnoucí faraonce podle zásady – když to není vyryto v hieroglyfech, jako by se to nikdy nestalo. Ale to je jen jedna z mnoha teorií. Proč chtěl její jméno vymazat, je stále záhadou,“ podotkl Ejsmond.

Hašepsut nebyla ani první, ani poslední ženskou faraonkou v historii Egypta. Nicméně staří Egypťané se ostatní královny nepokoušeli z historie vymazat. Proto tak vědce udivují soustavné snahy jméno Hatšepsut vyzmizíkovat. Další výzkum skalního chrámu v Gebelein možná poskytne více informací o vládě této tajemné egyptské panovnice.

Další články

Zavří­t reklamu