válkaČeskoslovenskoobjevy

Pokud se Slunce rozbouří jako v roce 1859, bude to velký problém

Pokud se Slunce rozbouří jako v roce 1859, bude to velký problém
Zdroj: NASA, Wikimedia Commons, volné dílo
+ 6 fotek+ 7 fotek

Amatérský astronom Richard Carrington zaznamenal 1. října roku 1859 událost, která navždy změnila svět. Napřed myslel, že skupina fialových bodů na Slunci je jen nějaká porucha na jeho teleskopu, ale pak si uvědomil, že se dívá na výbuchy na Slunci. Sledoval ohromnou sluneční bouři, největší, jaká kdy byla spatřena.

Tomáš Chalupa 24. května 2021

Deset dní po této Carringtonově události pršely na Zemi subatomární částice o energii deseti atomových bomb. Následovaly výpadky elektrického proudu, padaly telegrafní spojení, polární záře byla vidět na mnoha místech včetně Kuby. Tehdy byl ale svět ještě na jiné technologické úrovni, než je dnes, takže nakonec nebyly dopady nijak fatální. Jenže dnes je situace jiná, a je tak potřeba se zamyslet nad důsledky, pokud by se něco podobného znovu opakovalo.

Pokud by došlo ke stejně silné bouři, odhady mluví o tom, že by byl přerušen na 24 hodin elektrický proud pro 130 milionů lidí. V tom by byla i kritická infrastruktura jako nemocnice, letiště, prostě cokoliv, co vás napadne. Byly by přerušeny dodávky vody, které jsou na elektřině rovněž závislé, samozřejmě by nefungovalo mnoho dalších věcí. Selhal by systém GPS, bez kterého nemohou fungovat telefony, a další zařízení. Přerušeno by zřejmě byla rádiová komunikace, kterou používají letadla, úřady a další instituce.

Ve výsledku by to pro část zeměkoule znamenalo totální blackout. Zřejmě by nebyl dlouhý, ale zastavil by se veškerý život. Nefungovalo by prakticky nic, svět by se vrátil v určitém smyslu o stovky let zpět. Bez elektřiny není dnešní civilizace myslitelná.

Thumbnail # Carringtonova supererupce by mohla zničit naši současnou civilizaci
Mohlo by Vás zajímat:

Carringtonova supererupce by mohla zničit naši současnou civilizaci

Otázka je, jak se na takovou situaci připravit? NASA už několik let varuje, že by se měla upravit kritická energetická infrastruktura, tak, aby ji bylo možno okamžitě vypnout v případě potřeby dopředu, a nedošlo tak při bouři ke zkratům. Hlavní těžiště snah ale spočívá v pečlivějším a delším sledování sluneční aktivity. Dnes jsme schopni příchod sluneční bouře předpovědět s předstihem a můžeme se tak na ni dopředu připravit. Na druhou stranu ani v takové situaci se zkrátka nelze vyhnout něčemu, co bychom zřejmě dnešní terminologií nazvali lockdownem. S tím máme poměrně velké zkušenosti díky současné pandemii, ovšem přidal by se k tomu výpadek elektřiny, mobilních sítí a komunikace.

Jaká je šance, že k podobné bouři dojde v dohledné době, si nikdo netroufá určit. Rozhodně nejde o nijak vzácný jev, sluneční bouře menší intenzity probíhají několikrát za století. Pokud by ale přišla opravdu silná, budeme mít jako lidstvo problém.

Související články

Další články

Zavří­t reklamu