válkaČeskoslovenskoobjevy

Pohřebiště v Sendražicích odhalilo 1600 let staré šperky

Pohřebiště v Sendražicích odhalilo 1600 let staré šperky
Zdroj: H. Březinová, R. Černochová / Archeologický ústav AV ČR
+ 1 fotka+ 2 fotky

Archeologové z Muzea východních Čech v Hradci Králové odkryli šest pohřebních míst. Jejich součástí bylo množství artefaktů pocházejících z konce 5. století.

Simona Knotkova 20. března 2021

Většina z nalezených hrobů v Sendražicích (okres Hradec Králové) byla vykradena. Jediný netknutý hrob patřil ženě ve věku od 35 do 50 let. Právě zde se nacházelo i množství předmětů. Mimo jiné to byly spony ze zlata a stříbra, pokrývka hlavy se zlatými terčíky, skleněné korálky, železný nůž či vaječné skořápky. Archeologům se na těchto artefaktech podařilo vystopovat pozůstatky látky a kůže. Kromě ženy bylo do země uloženo malé zvíře.

Thumbnail # V Rakousku bylo odhaleno pohřebiště nejstarších známých dvojčat na světě
Mohlo by Vás zajímat:

V Rakousku bylo odhaleno pohřebiště nejstarších známých dvojčat na světě

Zbytky pohřebních milodarů obsahovaly také vykradené hroby. Pozornosti zlodějů unikl například krátký meč, jantarové korálky, kovové části pásků nebo hřebeny. Keramická nádoba z jednoho hrobu vykazovala zbytky kyselin a tuků, z čehož badatelé soudí, že se v ní vařilo maso některého z přežvýkavců. Oproti tomu nebyla potvrzena přítomnost látek souvisejících s jídlem rostlinného původu.

Stáří pohřbených jedinců se pohybuje od 15 do 55 let. Co se týče jejich pohlaví, bádání vědcům ztížilo poškození ostatků, k němž došlo během rabování. Detailnější náhled do života lidí, kteří naši zemi obývali před cca 1600 lety, nám poskytují změny na kostech související s fyzickou námahou. Jeden z pohřbených trpěl na nerovnoměrné zatížení svalů na nohou, což by mohlo poukazovat na prodělanou mozkovou příhodou. Další měl zase v lebce a pánvi stopy nádorového onemocnění. Nechyběly zubní kazy a poškození kloubů.

Thumbnail # Pohřbeny zaživa aneb děsivé konce českých žen
Mohlo by Vás zajímat:

Pohřbeny zaživa aneb děsivé konce českých žen

Teprve radiokarbonové datování koster by archeologům mohlo pomoci jejich nález zařadit do přesnějšího časového úseku. Díky této analýze se rovněž dozví více o skladbě jejich jídelníčků a dominantním zdroji, z něhož získávali bílkoviny.

Neméně očekávané jsou výsledky DNA rozboru, na kterém pracují vědci z Institutu Maxe Plancka v Lipsku a Ústavu archeologie a muzeologie na Masarykově univerzitě. Ty by pro změnu měly odhalit původ zemřelých a jejich příbuzenské vztahy.

Související články

Další články

Zavří­t reklamu