válkaČeskoslovenskoobjevy

Pohřbeny zaživa aneb děsivé konce českých žen

Pohřbeny zaživa aneb děsivé konce českých žen
Zdroj: Wikimedia Commons, Morgan Davis, CC BY 2.0

Krutý osud smrti pod zemí potkal dvě české ženy. Jedna byla hraběnka, druhá byla obyčejná zlodějka, ovšem hořký pohár „živé smrti“ si do dna musely vypít obě dvě. Umřely smrtí, kterou by nechtěl zažít žádný z nás.

Lenka Hamplová 23. září 2020

Pohřbení zaživa je dozajisté nejděsivější noční můra mnoha lidí. Nikdo by nechtěl být ponechán bez kyslíku pod udusanou hlínou. Avšak v historii nalezneme spoustu případů, kdy právě k tomuto děsivému a smrtelnému zážitku došlo. Oběti, které byly pohřbeny zaživa, zažívali krutou smrt udušením. Osoby, které před samotným pohřbením uložily do rakve, měly smrtelnou agónii prodlouženou o několik hodin do doby, než jim došel kyslík potřebný k životu. Oběti ale často kvůli šoku umíraly na infarkt či mrtvici.

Thumbnail # Hannah Beswick měla panickou hrůzu z pohřbení zaživa. Doktor z ní po smrti udělal mumii
Mohlo by Vás zajímat:

Hannah Beswick měla panickou hrůzu z pohřbení zaživa. Doktor z ní po smrti udělal mumii

V české historii jsou známy případy dvou žen, které byly pohřbeny zaživa. První ženou byla hraběnka Isabela Zinsendorfová, která žila v místech dnešního města Brna, kde je také pochována v kryptě kapucínského kláštera. Hraběnčino posmrtné tělo bylo nalezeno s pažemi podél těla a s hlavou na stranu. To dle odborníků dokazuje, že byla pohřbena „omylem“ zaživa. K lékařským omylům v podobě smrti zaživa docházelo v důsledku nedokonalé znalosti medicíny. Lékař tak prohlásil za mrtvého i člověka, který třeba jen upadl do kómatu, bezvědomí či nejevil jiné známky života na první pohled. Zdánlivou smrt hraběnky způsobil černý mor, který byl v 18. století hojně rozšířen. Došlo tedy ke špatné diagnostice a lékař zřejmě vyhodnotil hraběnku jako osobu po smrti.

Thumbnail # Jak nebýt pohřben zaživa? Tyhle vynálezy tomu měly zabránit
Mohlo by Vás zajímat:

Jak nebýt pohřben zaživa? Tyhle vynálezy tomu měly zabránit

Druhou ženou je nejmenovaná kramářka z Tábora, která žila v 18. století za vlády Marie Terezie. Marie Terezie panovala přísnou rukou a kruté tresty nebyly v historii nic výjimečného. Za vlády Marie Terezie se ženy, které se provinily činem krádeže, trestaly smrtí zaživa. Smrt v podobě „hnědé deky“ se netýkala pouze lékařských omylů, ale také se používala jako nelidský trest za čin krádeže. Zmíněná kramářka úmyslně zcizila zboží, se kterým pak obchodovala dál. Verdikt byl jasný: pohřbení zaživa!

Další články

Zavří­t reklamu