Bratři Alviovi z Pákistánu jsou považováni za tvůrce počítačového viru. Vytvořili jej ale v dobrém úmyslu.

Bratři Alviovi z Pákistánu jsou považováni za tvůrce počítačového viru. Vytvořili jej ale v dobrém úmyslu. | zdroj: youtube.com


Pod první počítačový virus v historii se jeho tvůrci zodpovědně podepsali

TÉMATA: počítače | viry | diskety

user-avatar

M. Šindlauerová

3. 03. 2020 | 21:00

Masově se osobní počítače rozšířily v 70. letech 20. století, první virtuální virus se objevil až v roce 1986. A přitom ve srovnání s tím, co za viry se potulují po virtuálním prostoru teď, to byl tehdy skoro až nevinný šotek.

První virus, který kdy napadl počítač (konkrétně systém MS-DOS), dostal jméno Brain, což je odvozeno od názvu počítačové společnosti Brain Net sídlící v pákistánském Lahore. Společnost řídili dva bratři – Basit Farooq Alvi a Amjad Farooq Alvi. Dnes je jejich firma největším zprostředkovatelem internetu v Pákistánu, tehdy v roce 1986 to ale byla maličká bezvýznamná firma, kterou nikdo neznal. Bratři virus vytvořili, když si všimli, že jejich software pro vědecké účely se nelegálně šíří mezi uživateli osobních počítačů.

Aby uživatelům udělili takovou malou morální lekci, že krást (čti neoprávněně si pořizovat software) se nemá, uzpůsobili každou pirátskou kopii k tomu, aby zobrazovala na počítači zprávu. Ta obsahovala informaci, že počítač byl nakažen a je potřeba autory programu kontaktovat, aby stroji provedli očkování. Dokážeme si možná představit, jaké tísnivé pocity tato záhadná slova v uživatelích vyvolala. Tím spíše, že nikdy nic podobného neviděli a ani o tom nemohli nikdy slyšet. Zpráva ale nakonec po ústupu prvotní paniky tak děsivá nebyla, protože v ní figuroval i prvek zodpovědnosti – v kódu viru byly uvedena jména bratrů, tedy tvůrců viru, jejich telefonní čísla a adresa lahorského obchodu. Bratři ale nepředpokládali, že rozšíření ilegálního softwaru bude tak rozsáhlé. Jejich překvapení bylo značné, když se jim začali dle kontaktů uvedených ve virové zprávě ozývat uživatelé z celého světa.

Sourozenci se sice dušovali, že je virus neškodný, ovšem v reálu to tak bezproblémové nebylo. Někteří uživatelé si stěžovali na ztrátu menší části dat, jiní hlásili, že virus přehrál bootovací sektor diskety na jiné místo, označil jej za vadný a sám se nahrál do místa původního bootovacího sektoru. Jiným uživatelům zpomalil systém nebo se snížila rychlost načítání a kapacita externích zdrojů, tedy především disket. Pevné disky Brain nenapadal. Celé je to ještě o to zajímavější, že v té době nebyl internet tolik rozšířen, a infiltrace virem probíhala výhradně skrze diskety (takové čtvercové plastové pivní podtácky, kdybyste náhodou zapomněli). 

Bratři později zdůrazňovali, že s virem neměli nijaké nekalé úmysly. Úplně prvotní idea byla, že Brain poslouží jako ochrana proti kopírování a označí nelegálně kopírované diskety, aby jim následně vystrašení uživatelé zavolali a Alviovi je přesvědčili, aby si koupili oficiální verzi programu. Nemohli tehdy tušit, že se jejich dílo stane úplně něčím jiným – inspirací pro jedince s mnohem zákeřnějšími úmysly. Uznávají ale, že Brain byl průkopníkem počítačového pirátství. Byla to zkrátka jiná doba a Brain měl být spíše varováním potenciálním pirátům a reklamou pro Alviovic byznys než hrozbou.

 

user-avatar

M. Šindlauerová

3. 03. 2020 | 21:00

Zavří­t reklamu