válkaČeskoslovenskoobjevy

Pod Akrou byly objeveny tajné tunely templářů

Přístav Akra (známý také jako Akkon nebo Akko) na území dnešního Izraele byl poslední výspou křižácké moci na Blízkém Východě. Tady se příběh jejich dobyvačných výprav uzavřel a právě sem zamířilo mnoho archeologických výpravy, aby hledali artefakty a pozůstatky přítomnosti kdysi mocného bojového řádu.

Tomáš Chalupa 22. prosince 2019

O přístav Akra se křižáci s muslimy přetahovali od 11. až do 13. století a Akra opakovaně měnila pána. Byla totiž vstupní branou do Svaté země a výchozí základnou pro dobytí dvě stě kilometrů vzdáleného Jeruzaléma. Nakonec se stala i poslední baštou, kde se zoufale bránilo hlavní jádro křižáků.

Téměř sto let ale byla Akra centrem křižácké moci a také hlavním velitelstvím. Templáři zde také schraňovali všechny poklady získané při dobývání dalších území. Vybudovali pro to i síť podzemních tunelů, kterými měli možnost opustit svou citadelu Železný hrad a dostat se nepozorovaně až na pobřeží. Hlavní tunel pod Akrou ústil u pobřežního majáku, kde čekaly křižácké lodě. Křižáci ale tunelem neutekli, pouze takto dopravili do bezpečí svůj obří poklad.

Samotná obrana Akkonu byla krvavá a beznadějná záležitost. Obří vojska sultána el-Ashrafa Khalila oblehla hrad, několikrát vyzvala obránce, aby se vzdali s tím, že mohou svobodně odejít. Pokaždé ale tento slib porušili, takže nakonec z toho bylo úmorné desetidenní obléhání, po kterém byl Železný hrad dobyt a všichni obránci pobiti. Byl to hrůzný masakr, který byl odplatou za jiný masakr, kterým zase král Richard Lví srdce pobil 3000 zajatých muslimů.

Zájem archeologů o Akkru je přirozený. Objev podzemních tunelů odhalil, jak se mohl templářský poklad dostat do bezpečí. Další vykopávky v místě ale paradoxně plánovány nejsou právě proto, že templářský poklad se zde už s největší pravděpodobností nenachází.

Související články

Další články

Zavří­t reklamu