válkaČeskoslovenskoobjevy

Poblíž Kanady byl objeven kus ztraceného kontinentu

Poblíž Kanady byl objeven kus ztraceného kontinentu
Zdroj: livescience.com

Je tomu poměrně nedávno, co geologové při své výpravě na Baffinův ostrov v kanadském teritoriu Nunavut objevili ve vzorku tamějších hornin fragmenty pravěkého kontinentu.

Lenka Vovsová 19. dubna 2020

Tajemství o jeho existenci se nacházelo v kamenech vulkanického původu, tzv. kimberlitech, skrývajících diamanty, které se zde těžily. Kimberlity vznikají přímo v rozžhaveném nitru Země a při sopečných erupcích s sebou na zemský povrch vynášejí kromě diamantů i jiné hluboko uložené horniny vypovídající o geologickém vývoji naší planety.

Vzorky kimberlitů z Baffinova ostrova pocházejí z hloubky asi čtyři sta kilometrů pod zemským povrchem, a jak se ukázalo, jejich mineralogické a chemické složení je totožné se Severoatlantickým kratónem – prastarým kontinentem, který na naší planetě vznikl přibližně před třemi biliony let a k jehož rozpadu došlo před více jak sto padesáti miliony let. Severoatlantický kratón je stabilním základem Severní Ameriky a v souvislosti s objevem jeho zlomků na Baffinově ostrově vyšlo najevo, že jeho velikost je ve skutečnosti ještě o deset procent větší, než se předpokládalo.

„Nalezení těchto ztracených kusů je jako nalezení chybějících dílků puzzle,“ uvádí se svém prohlášení hlavní autorka studie výzkumnice Maya Kopylova z University of British Columbia v Kanadě.

Ohlédneme-li se zpět do geologické historie Země, uvědomíme si, že kontinenty ani pevniny nevypadaly tak, jak vypadají dnes. První kontinenty vznikly v době, když se naše planeta nacházela ještě v raném a nestabilním stadiu vývoje. Tyto prastaré části litosféry, tzv. kratóny, se po čase rozdělily a vznikly z nich menší pevninské plochy.

„Jeden ze zlomků Severoatlantického kratónu je dnes součástí Skotska,“ sdělila Kopylova v emailu Live Science. Další zlomek je součástí ostrova Grónsko a další je na Labradoru ve východní Kanadě. „Nyní jsme našli ještě další fragment na Baffinově ostrově,“ říká Kopylova.

V průběhu stovek milionů let se v obdobích deskové tektoniky na Zemi formovaly obří superkontinenty, které se střídavě rozpadaly a spojovaly dohromady. Poslední ze superkontinentů známý jako Pangea se rozpadl přibližně před dvěma sty miliony let. Asi před šedesáti miliony let se kontinenty zformovaly do podoby jakou známe dnes: Afrika, Antarktida, Asie, Austrálie, Evropa, Severní Amerika a Jižní Amerika.

Kopylova ve studii uvádí, že horní vrstva většiny fragmentů pradávných kontinentů je z šedesáti pěti procent tvořena olivíny a z dvaceti pěti procent orthopyroxenem. V Severoatlantickém kratónu olivíny tvoří osmdesát pět procent a orthopyroxen asi deset procent. Poměr minerálů v kimberlitech z Baffinova ostrova je v podstatě stejný jako v Severoatlantickém kratónu a lze tedy s jistotou potvrdit, že v určitém okamžiku geologického vývoje Země se Baffinův ostrov a Severoatlantický kratón propojily.

Na Baffinově ostrově se v současnosti nachází nejhlubší místo, odkud se vědcům podařilo získat důležité fragmenty Severoatlantického kratónu. Předchozí studie se opíraly o vzorky hornin z hloubek pouze jeden až deset kilometrů pod zemským povrchem.

Další články

Zavří­t reklamu