Citronová limonáda a s ní spojený odpad se nevědomky možná staly zbraní proti dýmějovému moru, jehož přenašečem byly blechy z infikovaných hlodavců.

Citronová limonáda a s ní spojený odpad se nevědomky možná staly zbraní proti dýmějovému moru, jehož přenašečem byly blechy z infikovaných hlodavců. | zdroj: history.howstuffworks.com


Pařížany před epidemií moru možná zachránila obyčejná věc - citronová šťáva

TÉMATA: mor | nemoc | 18. století | francie | paříž

user-avatar

Simona Knotková

25. 03. 2020 | 13:30

V 18. století zasáhla Francii další vlna moru, která zabila kolem 40 tisíc lidí. Paříž překvapivě nepatřila mezi nejvíce zasažené oblasti. Historik se domnívá, že za to mohla obliba citronové limonády.

Dnes jsou běžnou součástí naší stravy, dříve byly v Evropě vzácnosti – řeč je o citronech. I když se na našem kontinentu objevily už před 17. století, kvůli jejich vysoké ceně si je mohli dopřát jen ti movitější. Navíc panovalo přesvědčení, že nezpracované citrony škodí zdraví. Obliba citronu se zvýšila zároveň s jeho produkcí.

"Během renesance se citrony pěstovaly a domestikovaly a obchod s nimi se stal organizovaný. V půli 17. století díky tomu klesla jejich cena natolik, že se mohly ve velkém dovážet. Limonáda z citronů se pak stala velkým trendem v mnoha italských městech, zejména v Římě, odkud se šířila do dalších míst Evropy," vypráví Tom Nealon, autor knihy "Food Fights and Culture Wars" (2016).

Citronová limonáda se stala velmi populární také ve Francii, zejména v Paříži. Její přípravu popisuje i šéfkuchař François Pierre v kuchařce "Le Cuisinier Francois" (1651), která bývá považována za základ moderní francouzské kuchyni. Voda ochucená citronem a cukrem byla k dostání doslova na každém rohu.

"Limonáda nebyla jenom oblíbená, ale všudypřítomná. 'Limonadiéři' ji dodávali do každého koutu města," říká Nealon.

Prodavač citronové limonády na ilustraci z roku 1771. Zdroj: nhpr.org

Co to má všechno společné s epidemií moru, která v 18. století zachvátila zemi? Francouzská metropole tehdy nepatřila k nejvíce zasaženým oblastem. Podle Nealona mohla být příčinou právě nadměrná konzumace citronové šťávy a s ní spojené větší množství biologického odpadu. Citronové slupky totiž obsahují uhlovodík limonen, který účinně hubí blechy, hlavního přenašeče nákazy.

"Citronové slupky se povalovaly v odpadcích, v kanálech, v řece Seine, prostě všude, kde jste mohli najít i krysy. Protože mor zabíjí tak rychle, blechy se potřebovaly z krys přestěhovat na lidi, poté zpátky na krysy a tak pořád dokola, aby přežili i poté, co jejich hostitel zemřel," vysvětluje historik.

user-avatar

Simona Knotková

25. 03. 2020 | 13:30

Zavří­t reklamu