V paláci Topkapi sloužila jedna část jako vězení pro prince.

V paláci Topkapi sloužila jedna část jako vězení pro prince. | zdroj: amusingplanet.com


Osmanští princové vyrůstali ve zlatých klecích, trávili v nich i celý život

TÉMATA: turecko | sultán | osmanská říše | rivalita | vězení

user-avatar

Tomáš Chalupa

16. 04. 2020 | 10:00

Ohromný přenádherný palác Topkapi v samém srdci Istanbulu byl centrem moci Osmanské říše. Žil zde sultán se svým obrovským harémem a také jeho potomci. Ti vyrůstali v nádheře, přepychu, ale také izolaci. Celá část paláce určená princům je v podstatě jedno velké vězení.

O tom, že by se mohli princové věznit po celý jejich život, nemohlo být až do 17. století ani řeči. Až do té doby totiž platilo jednoduché pravidlo – sultán po nástupu na trůn nechal všechny své bratry zabít. Tím si upevnil moc a zajistil následovnictví své linii. V muslimském světě se totiž moc dědila nikoliv primárně z otce na syna, ale z bratra na bratra. Teprve když žádní bratři nebyli, přišla řada na syny. Zabíjeli se takto princové všeho věku od zralých mužů až po kojence ještě přisátých k matčinu prsu. Nejrůznějších vražd, spiknutí, a dokonce i válek jen kvůli bratrské rivalitě bylo v muslimském světě nespočet.

Sultán Mehmed II., který v 15. století dobyl Konstantinopol, dokonce z rituálního zabíjení princů udělal zákon, přijatý „pro řád světa“. Zabíjel takto nejen prince, ale i spoustu dalších příbuzných. Zákon platil 150 let a za tu dobu bylo podle něj zabito nejméně 80 členů osmanského rodu. V 17. století nechal Mehmed III. uškrtit hedvábnými lany 19 svých sourozenců.

Mehmedův syn Ahmed I., který usedl na trůn po svém otci, nehodlal v této tradici pokračovat. Odmítl totiž zabít svého mentálně postiženého bratra Mustafu I. a raději ho umístil do domácího vězení. Tak se zrodila nová, humánnější tradice, jak naložit se svými sourozenci.

Umístit všechny prince do izolace se ukázalo jako vhodnější řešení zejména v situaci, kdyby sultán zemřel bez toho, aby měl mužské potomky. V takovém případě stačilo propustit z vězení nejstaršího bratra a vláda pokračovala dál. Do kafesu, jak se toto vězení nazývalo, byli princové umisťováni ve věku devíti let a zůstali tam, dokud nezemřeli.

Okna kafesu byla bohatě zdobená. Zdroj: amusingplanet.com

Princové byli pod neustálým dohledem. Byli sice zahrnuti vším pohodlím, měli konkubíny, učitele, mohli jíst nejvybranější pokrmy, ale nesměli svou část paláce nikdy opustit. Život v takovém trvalém vězení nicméně měl na psychický i zdravotní stav princů negativní vliv a nezřídka se stalo, že když byl některý povolán, aby se ujal vlády, nebyl toho po letech věznění schopen. Například Murad IV. byl povolán k vládě, ale ukázal se jako chorobně agresivní puritán. Zakázal pití kávy, kouření vodních dýmek i konzumaci alkoholu. Kdo jeho nařízení porušil, toho nechal zabít. Často bloumal v přestrojení ulicemi a hledal ty, kteří zákaz porušili. Ty pak na místě sťal. V záchvatech zuřivosti pobíhal po nocích ulicemi Istanbulu a sekal mečem do lidí nebo střílel šípy na připlouvající čluny rybářů do přístavu.

Další sultán Ibrahim Šílený, který jako princ strávil 27 let v kafesu, měl zase nezkrotný sexuální apetit, jeho harém čítal 280 konkubín, které ale nechal utopit v Bosporu. Jednou viděl krávu a nechal odlít ze zlata přesný obtisk její zadnice. Vyslal pak jezdce, aby mu v říši našli ženu, jejíž pozadí bude stejně velké. Mezi konkubínami pobíhal nahý po zahradě a cválal a ržál jako kůň. Pro výkon vlády byl naprosto nezpůsobilý, veškerou svou moc využíval pouze pro své vlastní potěšení. Byl navíc posedlý myšlenkou, že jeho bratr, po kterém převzal vládu, je stále naživu. Museli mu proto ukázat jeho mrtvé tělo, ale údajně ani potom zcela neopustil myšlenku, že bratr někde je a přijde jej znovu uvěznit do kafesu.

Murad IV. Zdroj: wikipedia commons

Poslední sultán Mehmed VI. strávil v kafesu prakticky celý svůj život. Přečkal v něm vládu svého strýce, který jej věznil, i panování svých třech starších bratrů. Na trůn byl povolán ve věku 56 let. Vládl Turecku až do rozpadu říše na konci první světové války.

user-avatar

Tomáš Chalupa

16. 04. 2020 | 10:00

Zavří­t reklamu