válkaČeskoslovenskoobjevy

Osamělá pacientka blázince si vyrobila panáka. Později ji nejspíš zabili nacisti

Osamělá pacientka blázince si vyrobila panáka. Později ji nejspíš zabili nacisti
Zdroj: vintag.es

Z německé psychiatrické léčebny pochází snímek ženy, která si pro dlouhé chvíle vyrobila panáka ze slámy. Fotografie je součástí rozsáhlejší výstavy.

Simona Knotkova 22. srpna 2020

Katharina Detzel se narodila v roce 1871, nebo 1872 v Lucembursku. V roce 1907 skončila v psychiatrické léčebně v německém Heidelbergu. Na vině údajně nebyla duševní porucha, ale její nelegální a protistátní aktivity. Podle dochovaných záznamů žena tajně prováděla potraty a sabotovala železniční provoz. S umístěním do blázince Detzel nesouhlasila a několikrát se pokusila utéct. Hlasitě se také angažovala proti sociálnímu bezpráví, které bylo na tamních pacientech pácháno. Napsala zde mimo jiné hru pojmenovanou „Nemanželské dítě, nebo dítě z počestné postele“.

Její příběh se do dnešní doby přenesl díky snímku, na kterém stojí po boku panáka v životní velikosti. Na jeho vytvoření Detzel použila pytlovinu a slámu z matrace. Během kompletování díla nezapomínala na detaily a panák je opatřen také vousy, brýlemi nebo penisem. Muž ze slámy jí nahrazoval společnost, která jí v instituci pro duševně choré chyběla. Když měla radost, tak s ním tančila, jindy si na něm vylévala svou zlost. Lékařskému personálu tvrdila, že pokud bude nadále zavřená v izolaci, skončí jednou stejně bezvládně jako její slaměný výtvor. Zdravotníci na to reagovali tak, že jí z pokoje odstranili všechny předměty včetně matrace a oblečení.

Po 19 letech se ženě konečně podařilo uniknout. Dalšího uvěznění se dočkala v roce 1939, tentokrát za údajnou loupež a podvod. Byla umístěna do Andernachu, odkud v roce 1941 putovala do Süchtelnu. V těch stejných letech probíhal nacistický program Akce T4, v jehož rámci byli systematicky vyvražďováni tělesně a mentálně postižení pacienti. Další osud ženy je z tohoto důvodu neznámý.

Snímek s Detzel a jejím panákem pochází z rozsáhlejší Prinzhornovy sbírky v Heidelbergu čítající kolem šesti tisíc výtvorů, které vytvořili pacienti psychiatrických léčeben v letech 1840 až 1940. Kromě rozmanitých skulptur jsou zde k vidění malby, kresby, texty nebo například textilní výrobky. Většina vystavených předmětů pochází z kolekce německého psychiatra a historika umění Hanse Prinzhorna.

Další články

Zavří­t reklamu