válkaČeskoslovenskoobjevy

OncoMouse byl první obratlovec, který byl patentován

OncoMouse byl první obratlovec, který byl patentován
Zdroj: amusingplanet.com

Lidé už si nechali v historii patentovat leccos, bláznivé stroje, přístroje, vynálezy či postupy. Ale v roce 1988 přijal Americký patentový úřad vůbec první patent na živého tvora. Byla jím speciálně geneticky upravená myš.

Tomáš Chalupa 7. července 2020

Patent číslo 4736866 byla bílá chlupatá myš s červenýma očima. Nic, co by svět ještě neviděl, tedy na první pohled. Ve skutečnosti byla OncoMouse, jak byl tvor pojmenován, speciálně vyšlechtěn, přesněji byl to produkt genetického inženýrství. Autory tohoto „produktu“ byli vědci z Harvardu Philip Leder a Timothy Stewart. Vytvořili myš, která měla být citlivější vůči rakovině než běžné myši. Cílem bylo mít tvora, na kterém se bude snadněji testovat tato zákeřná nemoc. Proto onen název OncoMouse.

Vědci tak vytvořili geneticky upravenou myš, která měla oslabenou imunitu a byla zvláště náchylná k rakovině. OncoMouse byla prvním obratlovcem, který obdržel průmyslový patent. Nešlo samozřejmě jen o jednu myš, ale o všechny takto upravené myši, které měly pomoci lidem zkoumat nemoci. Nejen rakovinu, ale také leukemii a další nemoci.

OncoMouse ale nebyla prvním živočichem, který byl patentován. Už v roce 1981 si nechala genetická inženýrka Ananda Mohan Chakrabartyová patentovat speciální buňky, které konzumovaly ropu. Tyto mikroorganismy mohly pomoci při likvidaci ekologických katastrof na mořích. Jenže patentový úřad nejprve její patent odmítl s tím, že se živí tvorové nedají patentovat. Chakrabartyová se obrátila na soud a ten o rok později v přelomovém rozsudku konstatoval, že za určitých podmínek lze patentovat i živé tvory. Chakrabartyová patent skutečně získala, ale současně tím započala nikdy nekončící debata o etičnosti podobných postupů.

I sám Leder prohlásil, že fakt, že člověk průmyslově patentuje živé tvory je „fascinující. ale také znepokojivý, když o tom člověk přemýšlí“. Jenže věc brzy získala ještě další rozměr. Práva díky patentu připadla společnosti DuPont, pro kterou oba vědci pracovali. Odborníci se obávali, že společnost bude chtít na vlastnictví tohoto uměle vytvořeného druhu myší profitovat. A měli pravdu. DuPont prodával tyto myši výzkumným zařízením nejprve za 50 dolarů za jeden kus, což bylo desetkrát více, než kolik stála běžná laboratorní myš. DuPont také vydával drakonická nařízení, která měla zabránit, aby myš padla do rukou kohokoliv zdarma. Myš se nesměla předávat, nesměla být použita pro komerční účely, nesměla se množit, …

Navíc DuPont usiloval o to, aby veškeré geneticky vytvořené myši spadaly pod jeho patent. Přitom po celém světě stovky odborníků pracovaly na podobném úkolu. DuPont chtěl mít zkrátka monopol a tudíž zisk. DuPont skutečně na svých myších vydělal, ale poštval si proti sobě velkou část odborníků. Nakonec došlo k jakémusi kompromisu, kdy DuPont souhlasil, že bude myši zdarma poskytovat pro nekomerční výzkum. V roce 2005 mu navíc jeho patent vypršel a soudy mu nepovolily patent obnovit. Debaty o patentování živých tvorů stejně jako o prolínání vědy a byznysu se vedou dodnes.

Další články

Zavří­t reklamu