válkaČeskoslovenskoobjevy

Od Íránsko-irácké války uběhlo 40 let, krvavý konflikt nepřinesl vůbec nic

Od Íránsko-irácké války uběhlo 40 let, krvavý konflikt nepřinesl vůbec nic
Zdroj: Wikimedia Commons
+ 5 fotek+ 6 fotek

Krvavý, dlouhý, bez výsledku. Tak by se dal charakterizovat jeden z největších vojenských konfliktů poválečné historie, který si délkou ani počtem mrtvých nijak nezadá se známějšími válkami ve Vietnamu či Afghánistánu. Řeč je o válce mezi Irákem a Íránem, která trvala 8 let a obě zúčastněné země přivedla ke katastrofě.

Tomáš Chalupa 24. září 2020

Válku rozpoutal Saddám Husajn, který vůči svému sousedovi dlouhodobě vystupoval agresivně a měl na něj územní požadavky. Navíc chtěl pomoci údajně utlačovaným šíitům ve sunnitském Íránu. Náboženské a územní spory tak nakonec Husajn vyřešil napadením Íránu. Měla to být krátká a vítězná válka, tak to alespoň Husajn sliboval. Írán byl vojensky slabší, byť měl početnější armádu. Její výzbroj ale byla zastaralá, Husajn naopak do své armády mohutně investoval.

V první fázi války se mu také skutečně dařilo, obsadil velké město Chorramšahr. Jenže postup se zastavil a o dva roky později v mohutné protiofenzivě dobyli Íránci všechno zpět. Husajn viděl, že se tažení nevyvíjí dobře a snažil se z války vycouvat. Na jeho straně stály nejrůznější země Perského zálivu, naopak Írán zůstal v boji zcela osamocen. Jenže ajatolláh  Chomejní už z celé války udělal náboženský konflikt a zfanatizoval celou populaci. Iránci dobyli Basru a s Irákem to začalo vypadat zle.

Thumbnail # Humří válka mezi Francií a Brazílií. Spor byl o to, zda se humři plazí po dně nebo plavou
Mohlo by Vás zajímat:

Humří válka mezi Francií a Brazílií. Spor byl o to, zda se humři plazí po dně nebo plavou

Irák se stále jen bránil, ale měl obrovskou materiální podporu jak ze strany USA, tak Sovětského svazu. Válka proto ustrnula na mrtvém bodě, kdy ani jedna země nebyla schopna získat rozhodující převahu. Irák začal vůči Íráncům používat zakázané bojové plyny, četné byly z obou stran také útoky na ropná těžebná zařízení i na ropné tankery. Irák navíc čelil vzpouře Kurdů, kterou potlačil rovněž za použití mimořádně brutálních metod. Husajn také popravoval všechny svoje politické protivníky (často to byli členové jeho vlády, o kterých se domníval, že jsou neloajální nebo málo zapálení pro válku).

Thumbnail # Saddám Husajn chtěl zbraň zkázy, stavěl mu ji kanadský génius
Mohlo by Vás zajímat:

Saddám Husajn chtěl zbraň zkázy, stavěl mu ji kanadský génius

Boje s různou intenzitou pokračovaly až do roku 1988. Iráčanům se nakonec za pomoci bojových plynů podařilo Íránce vytlačit z měst Faw a Mehran. Pak se do věci vložila OSN, která oběma zemím nařídila zastavit palbu a ukončit násilí. Chomejní viděl, že jeho vojska začínají prohrávat, a tak se rozhodl s rezolucí souhlasit. Válku tak fakticky ukončil nikoliv mír nebo příměří, ale rezoluce OSN.

Thumbnail # Prosím, modernizuj, nabádal íránský šáh krále Saúdské Arábie
Mohlo by Vás zajímat:

Prosím, modernizuj, nabádal íránský šáh krále Saúdské Arábie

Výsledkem celého konfliktu nebylo vyjma dvou zdecimovaných států a statisíců mrtvých vojáků na obou stranách vůbec nic. Ve vedení obou států zůstali jeho původní vůdci. Moc Chomejního i Husajna jen posílila a obě země se vydaly svými cestami. Škody na ekonomice zejména Iráku byly obrovské a nebýt pomoci ze strany mnoha zemí, Irák by válku zřejmě drtivě prohrál už v roce 1982. Spojené státy ale pád svého spojence nedopustily a v rozhodné chvíli stály při něm. Jak se ovšem ukázalo později, spojenectví Husajna s USA vzalo za své. Američané Irák dvakrát napadli a Husajna připravili o moc a nakonec i o život. Nepřátelství mezi Íránem a Spojenými státy je naopak stejné jako v době Irácko-íránské války. Tato válka byla skutečně zbytečná a nepřinesla oběma zemím vůbec nic dobrého.

Další články

Zavří­t reklamu