válkaČeskoslovenskoobjevy

Obří penis boha Priapa naznačuje, že muži v Pompejích potřebovali obřízku

Obří penis boha Priapa naznačuje, že muži v Pompejích potřebovali obřízku
Zdroj: Discovery News
+ 1 fotka+ 2 fotky

Nadměrný ztopořený penis starořeckého boha plodnosti Priapa na jedné z fresek nalezených ve starověkých Pompejích by leckterého muže mohl svádět k závisti. Ne však urologa. Jeho zkušené oko totiž z nástěnné malby pozná, že chlouba patrona tělesné lásky nebyla v pořádku a potřebovala by jít pod kudlu.

Jan Kyzlink 17. června 2015

Proslulá freska ze starověkých Pompejí zobrazuje řeckého boha plodnosti Priapa. Pochází z 1. století našeho letopočtu a nalezena byla u vchodu do Domu Vettiů, zřejmě nejslavnější pompejské stavby, která přečkala ničivou erupci sopky Vesuvu. Nejvýraznějším rysem této nástěnné malby, jenž nelze přehlédnout, je nadměrečný pohlavní úd boha Priapa, kterého bohyně Héra proklela věčnou, neukojitelnou erekcí. Možná jeho obří penis symbolizoval mužskou potenci a plodnost, avšak podle odborníků zjevně vykazuje známky nemoci, jež mohla svému nositeli způsobovat potíže v sexu a neplodnost.

„Nepřiměřeně mužný penis je výrazně poznamenán očividnou fimózou, tedy zúžením otvoru předkožky,“ uvedl pro Discovery News Francesco Maria Galassi. Při tomto onemocnění je obtížné a někdy úplně nemožné přetáhnout předkožku za žalud penisu. To může vést k poruchám erekce, zánětům v oblasti žaludu penisu a v extrémních případech i ke zhoubnému nádoru penisu. Proto se již v minulosti fimóza léčila obřízkou, při níž se odstraňovala celá nebo jen zúžená část předkožky.

„Toto onemocnění má různé stupně závažnosti, a v tomto konkrétním případě to vypadá na ten nejzávažnější, kdy kůži nelze vůbec přetáhnout přes žalud,“ poznamenal odborník.

Podle pověsti se Priapos snažil marně svést nymfu Lotis, svou touhu po ní nikdy neukojil.

Podle pověsti se Priapos snažil marně svést nymfu Lotis, svou touhu po ní nikdy neukojil.

Pompejská freska není jedinou malbou tohoto druhu. Již od prehistorie znázorňovali umělci poruchy urogenitálního traktu včetně fimózy, a to s poměrně značnou přesností. „Malíř chtěl pravděpodobně podat objektivní svědectví o rozsáhlém rozšíření této anatomické vady v Pompejích a současně to spojil s atributy plodnosti, které se tradičně připisovaly Priapovi,“ domnívá se Galassi. Z tohoto pohledu je také možné, že široké rozšíření fimózy mezi mužskou populací v Pompejích bylo důvodem k produkci votivních darů, tedy předmětů obětovaných bohům, s jejichž pomocí se chtěli Pompejané svého onemocnění zbavit.

„Anatomické votivní dary v Itálii mezi 4. a 2. stoletím před naším letopočtem často ukazovaly penis se zúženou předkožkou, stejně jako je tomu na pozdějších portrétech Priapa v Pompejích,“ řekla spoluautorka studie Jessica Hughesová z britské Open University. Podle ní tak tyto oběti bohům mohli přinášet muži, kteří fimózou trpěli. Otázkou zůstává, proč se umělec rozhodl portrétovat právě boha plodnosti s vadou, která ohrožuje plodnost i zdraví. „Možná lze tuto malbu vnímat jako odraz síly božského těla, které na rozdíl od toho smrtelného lidského nikdy netrpí týmiž biologickými omezeními,“ dodala vědkyně.


Bůh plodnosti Priapos byl ochráncem vinohradů, včelařů, zahrad, dobytka (především koz a ovcí) a ryb. bývá zobrazován jako starší muž s úrodou v klíně a s obřím pyjem. Po Priapovi byla pojmenována i porucha erekce, kdy stav ztopoření trvá nepřiměřeně dlouho tzv. priapismus.

Související články

Další články

Zavří­t reklamu