válkaČeskoslovenskoobjevy

Obří fosilie 10 milionů let starého stromu přinesla překvapivá fakta o dávné minulosti

Obří fosilie 10 milionů let starého stromu přinesla překvapivá fakta o dávné minulosti
Zdroj: Rodolfo Salas Gismondi, Smithsonian Tropical Research Institut
+ 7 fotek+ 8 fotek

Vědci objevili na náhorní plošině Altiplano v Peru obrovskou fosilii stromu, který v této oblasti rostl před 10 miliony lety. Tento objev nutí vědce přehodnotit současné paleoklimatické modely, neboť vypovídá o extrémních změnách klimatu, k nimž na naší planetě během její dlouhé historie došlo.

Yvonne Pokorná 16. července 2021

Altiplano, v Peru nazývané puna, je druhá největší náhorní plošina světa, dlouhá 960 a široká 190 km, ležící v nadmořské výšce okolo 3800 m n.m. Dnes jde o chladnou a suchou oblast, ale před 10 miliony let zde převládalo teplo a vlhko. Vědci to vědí díky fosilii stromu, která se tam nedávno našla. Fosilní záznam obsahuje podrobnosti o dramatických klimatických změnách v pohoří And.

„Tento strom a stovky vzorků fosilního dřeva, listů a pylu, které jsme nasbírali při naší expedici, ukazují, že když tyto rostliny byly naživu, ekosystém byl vlhčí – dokonce vlhčí, než předpovídaly klimatické modely minulosti,“ říká paleobotanistka Camila Martinez ze Smithsonian Tropical Research Institute (STRI) v Panamě. Podle ní neexistuje žádný srovnatelný moderní ekosystém, protože v době, kdy se tyto rostliny ukládaly, tedy před 10 miliony let, byly teploty vyšší.

Thumbnail # Evropané zabili tolik původních Indiánů, až to změnilo klima, říká studie
Mohlo by Vás zajímat:

Evropané zabili tolik původních Indiánů, až to změnilo klima, říká studie

Za těch 10 milionů let se toho hodně změnilo. Anatomie zkamenělého dřeva fosilního stromu naznačuje, že strom pravděpodobně rostl v nadmořské výšce kolem 2 000 metrů nad mořem, místo současných 4 000 metrů, kde byl nalezen. To znamená, že za posledních 10 milionů let náhorní plošina výrazně vzrostla.

„Fosilní nálezy v této oblasti nám říkají dvě věci: jak nadmořská výška, tak vegetace se během relativně krátké doby dramaticky změnily, což podporuje hypotézu naznačující, že tektonický zdvih této oblasti nastal rychlými pulzy,“ vysvětluje Carlos Jaramillo, jenž celý projekt řídí.

Zdá se, že pozvednutí And hrálo důležitou roli při utváření klimatu v Jižní Americe, i když vědci ještě zcela nerozumí vazbám mezi tektonikou, klimatem a vegetací. Pochopení této souhry je zásadní pro předvídání naší budoucnosti. Podle klimatických modelů můžeme do roku 2100 očekávat, že se teploty i koncentrace oxidu uhličitého v atmosféře přiblíží podmínkám před 10 miliony lety. A právě rostlinné fosilie nám mohou pomoci pochopit hnací síly, které utvářejí ekosystémy.

Související články

Další články

Zavří­t reklamu