válkaČeskoslovenskoobjevy

Nošení roušek v roce 1918 v mnohém připomíná dnešní situaci. I tehdy se někteří bouřili

Nošení roušek v roce 1918 v mnohém připomíná dnešní situaci. I tehdy se někteří bouřili
Zdroj: California State Library
+ 1 fotka+ 2 fotky

V září roku 1918 zasáhla Kalifornii pandemie španělské chřipky. Do San Francisca jí zanesl cestovatel z Chicaga a do Los Angeles zase jeden námořník. Následovalo to, co zažíváme my dnes – jednoznačný příkaz „zůstaňte doma a noste roušky“.

Tomáš Chalupa 18. října 2020

Byly uzavřeny školy a veřejná místa, společnost se dostala do stavu téměř podobnému našemu lockdownu. Do práce, nakoupit, domů, nic dalšího se nedoporučovalo. Ve městě vládla panika, soudní slyšení nebo mše se konaly na venkovních prostranstvích. Velké stany, hotely a velké haly sloužily jako provizorní nemocnice. Roušky byly povinné, kdo je nenosil, mohl skončit klidně i ve vězení. Byly vyrobené ze šesti vrstev látky, takže ochrannou úlohu plnily poměrně dobře. Ovšem lidé je nechtěli nosit, protože to byl pro mnohé znak zbabělosti, kdo si je nasadil, byl označen za sraba nebo panikáře. Samozřejmě zejména muži něco podobného neměli příliš v lásce.

Na druhou stranu se na odpírače roušek většinová společnost nedívala příliš s pochopením. Vžila se pro ně přezdívka „mask slackers“ (doslova něco jako maskový flákač nebo spíše člověk flákající povinnost nosit masku), což bylo přenesené označení za první světové války pro ty, kdo se snažili vyhnout službě na frontě.

O maskách nebo dnešní terminologií rouškách se vedla debata. Města jako Seattle nebo Portland byly dávány za příklad, kde nošení roušek velmi pomohlo zbrzdit pandemii. Naopak v San Fransiscu nošení roušek příliš nefungovalo. Policie dávala lidem vysoké pokuty a podle dobového tisku skončilo 1000 lidí ve vězení. Drtivá většina z nich si odseděla ve vězení dva dny a pak byli propuštěni. Soudci řešili tyto případy ve zrychleném řízení, i tak byly soudy zahlceny.

Thumbnail # I za španělské chřipky lidé nosili roušky, pánům se moc nechtělo
Mohlo by Vás zajímat:

I za španělské chřipky lidé nosili roušky, pánům se moc nechtělo

Efekt nošení masek se začala dostavovat po třech týdnech od zavedení opatření. V listopadu bylo nařízení nosit roušky zrušeno, po čemž následovaly oslavy. V Oaklandu lidé zapalovali ohně a jako topivo přidávali právě roušky. V lednu ovšem chřipka udeřila ve druhé vlně a nařízení nosit masky se vrátilo v platnost. V San Franciscu proti tomu protestovaly tisíce lidí, byla založena Liga proti nošení masek. V Seattlu byla situace podobná, média hřímala proti maskám i proti tomu, aby byla znovu zavřena ekonomika.

V USA za dobu pandemie zahynulo 600 000 lidí, v Los Angeles to bylo 2700, v Oaklandu 1400 a v San Franciscu, které bylo na čele odporu proti maskám, to byly 3000 mrtvých.  Nošení roušek mělo prokazatelný vliv na to, kolik lidí zemřelo a díky rouškám se podařilo zploštit křivku nárůstu nemocných a mrtvých.

Další články

Zavří­t reklamu