válkaČeskoslovenskoobjevy

Norové znovu pátrají po identitě ženy jménem Isdal, jejíž mrtvé tělo se před 46 lety našlo v lese. Byla špionkou ze střední Evropy?

Norové znovu pátrají po identitě ženy jménem Isdal, jejíž mrtvé tělo se před 46 lety našlo v lese. Byla špionkou ze střední Evropy?
Zdroj: mysteriousuniverse.org

Norsko nedávno oznámilo, že hodlá znovu prošetřit případ mrtvé ženy nalezené v lese poblíž Bergenu v roce 1970. Šance na zjištění její identity jsou nyní o mnoho vyšší díky pokroku ve forenzních vědách. Policie doufá, že nalezne i odpověď na otázku, zda tato žena spáchala sebevraždu, nebo zda byla obětí vraždy.

Yvonne Pokorná 15. června 2017

Silně popálené tělo mrtvé ženy objevili 29. listopadu roku 1970 turisté při ranní procházce v údolí Isdalen poblíž města Bergenu. Tomuto místu se říká “Údolí smrti”, neboť již od středověku je vyhledávají sebevrazi.

Všechny štítky a značky, které by umožnily neznámou ženu identifikovat, byly z jejího oblečení odstraněny. Pitva prokázala, že žena zemřela současně na předávkování léky i na otravu oxidem uhelnatým, unikajícím z hořících plamenů.

Údolí Isdalen – tady bylo objeveno tělo zemřelé ženy.

Údolí Isdalen – tady bylo objeveno tělo zemřelé ženy.

Otisky prstů později vyšetřovatele přivedly ke dvěma kufrům na nádraží v Bergenu, které obsahovaly různé převleky, paruky a brýle a také deník popsaný šiframi. Zjistilo se, že žena ve velké míře cestovala po Evropě, a to vše vedlo k podezření, že byla špiónkou, které se někdo potřeboval zbavit.

Nicméně identitu ženy ani to, jakým způsobem vlastně zemřela, se nepodařilo nikdy odhalit. Našli se sice svědci, kteří ženu potkali a všimli si, že její angličtina je slabá a že také mluví vlámsky a německy. Ti, kteří s ní přišli do kontaktu v Bergenu, vzpomínali, že vypadala kultivovaně a inteligentně, “jinak než ženy v časopisech a ve filmech, jako druh ženy, která se jen tak nevidí”. K ubytování v hotelích po různých evropských městech používala celkem osmi různých identit, které se všechny ukázaly jako falešné.

Kufry a léky na předpis

Kufry a léky na předpis

“Otázkou je, co na těchto místech pohledávala? Proč tam šla? A proč chtěla tajit svoji identitu a s pomocí šifer i cestovní trasu?” poukazuje Carl Halvor Aas, policejní právník, který se na vyšetřování smrti ženy v roce 1970 podílel. “Je to všechno velké tajemství. My nevíme,” přiznal.

Protože identita mrtvé zjištěna nebyla, začalo se jí přezdívat “žena z Isdalu”. Pohřbena byla na katolickém hřbitově v Bergenu v březnu roku 1971. Nyní, 46 let po ukončení vyšetřování, se norská policie rozhodla její případ znovu otevřít. Spolupracuje na něm s Norskou národní televizní stanicí NRK. Investigativní novináři vypátrali, že ve forenzním archivu Haukelandovy univerzitní nemocnice dodnes přechovávají čelist “ženy z Isdalu” a vzorky tkání z jejích plic, srdce, nadledvinek a vaječníků. To otevírá možnost moderním vědeckým metodám získat více dat k určení totožnosti mrtvé.

Zápisník se šifrovanými kódy, jejichž rozluštěním se podařilo zjistit, kde všude žena z Isdalu po Evropě cestovala.

Zápisník se šifrovanými kódy, jejichž rozluštěním se podařilo zjistit, kde všude žena z Isdalu po Evropě cestovala.

Už dřívější analýza čelisti prozradila, že žena nepocházela z Norska. Na základě izotopické analýzy zubů se nyní vědci domnívají, že žena přišla z východní nebo střední Evropy. Někdy na prahu adolescence se stěhovala dál na západ, až k hranicím Německa a Francie. Oblast, ze které pocházela, se tak významně zúžila. Srovnáním DNA testů s mezinárodními DNA databázemi by bylo možné najít její blízké příbuzné, a tím zjistit skutečnou ženinu identitu. To ale podle vyšetřovatelů ještě nějakou dobu potrvá, ale šance případ vyřešit jsou vyšší než před 46 lety. Norsko již prostřednictvím Interpolu požádalo o spolupráci své evropské kolegy. Výsledky šetření budou zveřejněny v dokumentárním pořadu televize NRK.

Další články

Zavří­t reklamu