válkaČeskoslovenskoobjevy

Neuvěřitelné příběhy lidí, kteří zmrzli, ale přežili. Jak je to možné?

Neuvěřitelné příběhy lidí, kteří zmrzli, ale přežili. Jak je to možné?
Zdroj: farafoot.wordpress.com

Případy lidí, kteří v hlubokých mrazech upadli do bezvědomí a přesto přežili, označovali mnozí za zázrak. Jak však někteří vědci naznačují, jde možná o skrytou schopnost, kterou disponuje každý člověk, jen o tom neví.

tyrion 12. března 2015
Jean Hilliard byla zmrzlá až na kost.

Jean Hilliard byla zmrzlá až na kost.

Zmrzlá až na kost

19letá Američanka Jean Hilliard se kolem půlnoci v prosinci roku 1981 vracela autem domů, když sjela ze silnice a uvízla ve sněhu. Rozhodla se ve 22 stupňových mrazech vydat pěšky k domu své kamarádky Wally Nelson, vzdáleném asi dvě míle daleko. Nešlo se jí však lehce, nohy se jí bořily do sněhu a tváře jí bičoval ledový vítr. Jen pár metrů od domu své kamarádky zkolabovala a zhroutila se do sněhu. Ráno v sedm hodin Wally Nelson objevila její nehybné tělo. Bylo tuhé jak deska, že se nedalo nijak ohnout, když se ho snažila naložit do auta. Šlápla na plyn a uháněla k nejbližší nemocnici, aniž příliš doufala v kamarádčinu záchranu.

„Tělo bylo studené, naprosto tuhé, jako kus masa, když ho vytáhnete z mrazničky,“ popsal dívčin stav její ošetřující lékař George Sather. Kůži měla tak tvrdou, že jí nemohli píchnout injekci a dát infúzi. Její puls se dal jen stěží zachytit a dělal jen okolo 12 tepů za minutu. Tělesnou teplotu nemohli teploměrem naměřit, neboť se pohybovala několik stupňů pod normálem. Když však dívku zabalili do elektrické deky, pomalu rozmrzala a nakonec zcela ožila. Bez trvalých následků. „Nedokážu vysvětlit, jak mohla přežít,“ řekl novinářům lékař. „Byla zmrzlá až na kost, doslova a do písmene. Je to zázrak,“ konstatoval.

Přežil díky šťastné náhodě, nebo schopnosti hibernovat?

Přežil díky šťastné náhodě, nebo schopnosti hibernovat?

24 dní spánku v horách

35letý Japonec Mitsutaka Uchikoshi se 7. října 2006 vypravil s přáteli do hor. Po výstupu na horu Rokko se od skupiny oddělil a na vlastní pěst se vydal dolů. Zřejmě po cestě zakopl a upadl do bezvědomí. „Ležel jsem… na travnaté ploše, bylo mi na sluníčku dobře a nakonec jsem usnul,“ řekl Mitsutaka novinářům na tiskové konferenci. Víc už si nepamatoval. Záchranáři ho našli až 31. října. Ležel tam v zimě, bez jídla a pití, 24 dní! „Byl podchlazen a ve stavu podobném hibernaci,“ uvedl Dr. Shinichi Sato, jenž muže ošetřoval. „Nicméně funkce jeho mozku zůstaly zachovány, aniž by došlo k jejich poškození, a na sto procent se uzdravil,“ dodal lékař. Tento případ někteří vědci označili za revoluční vzhledem k délce a stupni mužova podchlazení.

Auto jako iglú

Auto jako iglú

Uvězněn v zasněženém autě

Před třemi lety zaujal média případ 44letého Švéda Petera Skyllberga, jenž strávil dva měsíce v mrazech, než si jeho zasněženého auta, v němž hibernoval, všiml muž projíždějící kolem na sněžném skútru. Muž údajně neměl s sebou žádné pití ani jídlo a jíst mohl jen sníh. Když ho našli, nebyl ani schopen slova. Podle některých lékařů zůstal naživu díky hibernaci. „Teplota jeho těla byla asi kolem 31 stupňů a tělo se tomu přizpůsobilo. Díky takto nízké teplotě se nespotřebuje moc energie,“ vysvětlil Ulf Segerberg z Norrlandské univerzitní nemocnice. S tím ovšem nesouhlasí jiní odborníci, kteří tvrdí, že Skyllberg přežil díky zasněženému autu, které ho chránilo před venkovními mrazy podobně jako Eskymáky iglú.

Zázrak zvaný sirovodík

V posledních letech se odborníci čím dál více přiklánějí k názoru, že bizarní případy lidí, kteří přežili podchlazení, nejsou ani tak šťastnou náhodou, jako spíše manifestací latentní schopnosti hibernovat, která je vlastní všem lidem. Experimenty s laboratorními myšmi ukázaly, že tento stav lze navodit inhalací sirovodíku. Tato sloučenina se nachází i uvnitř lidského těla. „Přibývají důkazy, že jde o druh vnitřní regulační molekuly přítomné v každém z nás. Ale zatím nerozumíme tomu, co dělá a jak pracuje,“ řekl Jason Pitt, člen týmu ze Seattlu, který experimenty se sirovodíkem prováděl. Odborníci se domnívají, že tato sloučenina existuje od počátku života na Zemi a že tu byla dřív, než se objevil kyslík, tedy před 3,5 miliony lety. Stejně jaké jiné organismy i člověk si v sobě uchoval staré vzorce a jeho tělo má schopnost spustit starodávné chemické reakce.

Související články

Další články

Zavří­t reklamu