válkaČeskoslovenskoobjevy

Neštovice jsou důkaz, že očkování může vymazat smrtící nemoc

Neštovice jsou důkaz, že očkování může vymazat smrtící nemoc
Zdroj: Wikimedia Commons
+ 9 fotek+ 10 fotek

Pokud chcete vidět klasický případ, kdy vakcína zcela „vygumuje“ nemoc, která měla na svědomí miliony mrtvých, pak jsou to určitě pravé neštovice. Pohled do análů a historických tabulek ukazuje řečí suchých čísel, jak tento boj s nemocí probíhal.

Tomáš Chalupa 11. července 2021

Historicky jsou neštovice považovány za jednoho z největších zabijáků mezi nemocemi. Mají na svém kontě více mrtvých než mor nebo cholera a jsou v tomto směru nejsmrtelnější infekční nemocí lidských dějin. V 18. století umíralo na neštovice průměrně 400 000 obyvatel Evropy ročně. Jen v Londýně roku 1664 zemřelo 321 000 lidí.  Třetina z těch, co přežili, zůstala slepá, další měli těla pokrytá trvalými jizvami. Londýnské úřady po 300 let vedly pečlivé záznamy o nakažených a mrtvých, což je i dnes zdrojem cenných dat.

Vše se začalo z hlediska čísel, za kterými jsou ovšem konkrétní lidské životy, obracet po roce 1810 s příchodem vakcíny. V roce 1830 ještě v Londýně vypukla jedna z posledních velkých epidemií neštovic, která se navíc rozšířila do celé Evropy, ale pak už čísla začala klesat. V roce 1840 bylo uzákoněno, že každý občan má nárok na bezplatnou dávku vakcíny. Rovněž byla zakázána variolace, což byl předchůdce vakcinace.

Thumbnail # Poslední oběť neštovic byla Janet Parkerová
Mohlo by Vás zajímat:

Poslední oběť neštovic byla Janet Parkerová

Do Evropy tuto metodu přinesli Turci a evropští lékaři ji začali praktikovat. Při variolaci se injekčně aplikoval materiál od nakaženého jedince s tím, že se předpokládal mírnější průběh nemoci a vytvoření protilátek. Nebylo to moc bezpečné a zdaleka ne vždy to fungovalo. Neštovice jsou velice virulentní, a tak i následný lehčí průběh nemoci mohl vést ke znetvoření, nebo dokonce smrti pacienta, který byl navíc po celou dobu infekční a mohl šířit nemoc dál. Naštěstí si koncem 18. století anglický venkovský lékař Edward Jenner všiml, že dojičky, které přicházely často do styku s dobytkem a nakazily se kravskými neštovicemi, téměř nikdy neonemocní pravými neštovicemi. 14. května 1796 se rozhodl učinit pokus a záměrně naočkoval osmiletému Jamesi Phippsovi hnis z vřídku od kravských neštovic. Chlapec onemocněl kravskými neštovicemi, ale za šest týdnů se uzdravil. Jenner ho poté infikoval vakcinační dávkou pravých neštovic. A jak předpokládal, nemoc u chlapce nepropukla.

V Anglii se pak očkování rychle šířilo a odtud i do Evropy. Po překonání počátečních námitek oponentů byla postupně v evropských zemích uzákoněna očkovací povinnost, v Čechách k tomu došlo v roce 1812. Přesto trvalo dlouhých 180 let než se svět pravých neštovic zbavil.

Thumbnail # Sovětský svaz porazil epidemii neštovic za 19 dní
Mohlo by Vás zajímat:

Sovětský svaz porazil epidemii neštovic za 19 dní

Zatímco v letech 1777-1806 umíralo v Čechách na neštovice ročně průměrně 2 174 osob na jeden milion obyvatel a na Moravě dokonce 5 402, v období 1807-1850 vlivem očkování klesla průměrná roční úmrtnost v Čechách na 215 a na Moravě na 255 osob na jeden milion obyvatel.

Ještě ve  20. století tato choroba zahubila 300–500 milionů lidí. V roce 1967 onemocnělo 15 miliónů lidí a 2 milióny jich zemřelo. V roce 1977 se neštovice staly jedinou nemocí na světě, kterou se soustředěným úsilím a celosvětovým očkovacím programem podařilo zcela vymýtit.

Související články

Další články

Zavří­t reklamu