Podívejte se, jak vypadalo Tokio v 70. a 80. letech.

Podívejte se, jak vypadalo Tokio v 70. a 80. letech. | zdroj: boredpanda.com


Neskutečné město plné protikladů: Objevte Tokio očima kanadského fotografa

TÉMATA: tokio | japonsko | fotografie

user-avatar

Simona Knotková

17. 01. 2020 | 11:30

Na konci 70. let dorazil kanadský fotograf Greg Girard (1955) do Tokia. Obří město ho naprosto pohltilo.

Cesta do Tokia měla být pro Grega Girarda jenom krátkým výletem. Kanaďan se ve městě ale nakonec zabydlel a zůstal v něm tři roky. Ani poté nedal na japonské město dopustit a čas od času se do něj vracel. Jak dnes říká, na konci 70. let ještě cestující nebyli moc informovaní, a on tak neměl ani tušení, co přesně ho po vystoupení z vlaku čeká.

"Z hlediska dostupných informací neexistovalo nic, co by vás na první návštěvu největšího, nejintenzivnějšího a nejméně známého města na Zemi připravilo. Zavazadlo jsem si nechal v uzamykatelné skříňce na nádraží a celou noc jsem se procházel ulicemi Šindžuku. Ráno jsem se rozhodl, že se pokusím najít způsob, jak tu zůstat," vypráví.

Na živobytí si vydělával doučováním angličtiny. Ve volném čase objevoval město pomocí svého objektivu. "Tokio se tehdy zdálo vzdálenější, ale to byste dnes samozřejmě mohli říct o každém městě. Svým způsobem bylo takovou novou Paříží: dostatečně cizí, ale pořád natolik příbuzné, že se v něm severoameričtí návštěvníci celkem dokázali vyznat. Nepotkávali jste tam ještě tolik zahraničních tváří, jídelníčky nebyly v angličtině. Abyste si mohli objednat jídlo, museli jste se tehdy jako první naučit číst katakanu a hiraganu. S ukazováním na plastikové repliky jídel ve výlohách jste si dlouho nevystačili."

Dle jeho slov se dnešní Tokio tolik nezměnilo od toho ze 70. let. "Když opomenu ty cizince v dnešních ulicích Tokia, město se nijak dramaticky nezměnilo od té doby. Nevím, jestli je to proto, že si přeju, aby tomu tak bylo, nebo základní duch místa skutečně zůstává stejný. Je to kombinace malého a intimního s obřím a anonymním. Útočiště a dobrodružství nočního života. Možnost lidského kontaktu, kamarádství, důvěrnosti takřka dýchatelná ze vzduchu. Lidská elektřina. Ale stejně tak i úplný opak, podle toho jak moc nenápadní a izolovaní chcete být. To jsou věci, které tady pořád cítím."

Z pořízených snímků vyšla letos publikace Tokyo-Jokosuka 1976-1983. Nahlédnout do ní můžete v naší galerii.

user-avatar

Simona Knotková

17. 01. 2020 | 11:30

Zavří­t reklamu