Nepříjemné zjištění čekalo po dlouhých letech Němku Barbaru Brix. Dozvěděla se, že její otec byl členem vraždícího SS komanda Einsatzgruppen.
Devětasedmdesátiletá Barbara Brix, bývalá učitelka historie z Hamburku, ke svému otci Peteru Kroegerovi vždycky vzhlížela. Věděla, že během 2. světové války sehrál určitou roli ve wehrmachtu, ale myslela si, že to byla stejná práce jako v civilu – na pozici doktora. „Svého otce jsem poznala až v šesti letech. Když se vrátil z války, neměl obě nohy. Četl mi Tolstého, Dickense. Byl to můj duchovní učitel. O válce mi nevyprávěl a já se neptala. Nikdy jsem se ho ani nezeptala, kde přišel o nohy,“ vypráví žena.

Himmlerova dcera otce dodnes obdivuje a chrání zbylé nacisty před zákonem!
Muž v roce 1980 zemřel a do hrobu si vzal s sebou i své tajemství. Teprve o desítky let později se jeho dcera dozvěděla pravdu o jeho skutečném působení za války. „Bylo to těsně předtím, než jsem v roce 2006 odešla do důchodu. Můj kamarád historik, který dělal výzkum o nacistech v Pobaltí, se mě jednou zeptal: ‚Barbaro, věděla jsi, že tvůj otec byl členem Einsatzgruppen?‘ Přirozeně to pro mě byl šok.“
Peter Kroeger byl součástí litevské menšiny v Německu. V roce 1933, ve svých 21 letech, se přidal k nacistické straně a později se stal členem Waffen-SS. V červnu 1941, krátce poté, co Německo napadlo SSSR, odjel na východní frontu. Zde působil v ozbrojených oddílech SS a SD Einsatzgruppen, které byly nasazovány ke stíhání a vraždění civilního obyvatelstva, především židů. V jejich režii proběhlo v Evropě několik vyhlazovacích akcí a pogromů. I když si Brix nemůže být jistá, zda se její otec jako člen Einsatzgruppe C podílel přímo na zabíjení, minimálně jedné akce se rozhodně účastnil.

Kyjevští Židé kráčí k Babímu Jaru. Netuší, že je to jejich poslední cesta
„Bylo mi jasné, že o stíhání židů musel věděl, ale nedokázala jsem si představit, že by se můj otec, doktor, sám podílel na masovém vraždění. Později se mi dostalo do rukou svědectví velitele pátého komanda z Einsatzgruppe C, který líčil události prvního většího masakru v Kyjevě. Velitel tvrdil, že se na tom odmítl podílet, což bylo ale nemožné. Zavolal proto doktora, mého otce, aby měl jistotu, že všechno bude provedeno řádně a ‚hygienicky‘.“
Kroeger měl být dle dochovaných dokumentů přítomen také u masakru v Babím Jaru. V 60. letech vypovídal jako svědek, ale sám nebyl za své činy nikdy souzen. Po denacifikaci mohl znovu vykonávat lékařskou praxi.
Brix se s minulostí svého otce dnes snaží vyrovnat po svém a angažuje se ve vzdělávání mládeže. Také je součástí francouzsko-německé organizace, která pro edukační účely sdružuje potomky nacistů s potomky odbojářů.