válkaČeskoslovenskoobjevy

Nejvzácnější planeta putuje nosem souhvězdí Oriona

Nejvzácnější planeta putuje nosem souhvězdí Oriona
Zdroj: ALMA (ESO/NAOJ/NRAO), S. Kraus & J. Bi; NRAO/AUI/NSF, S. Dagnello
+ 6 fotek+ 7 fotek

Jak může být nějaká planeta vzácná? Jednoduše tak, že zřejmě obíhá současně kolem tří různých sluncí. Něco takového ještě nebylo nikdy ve vesmíru spatřeno, až nyní zřejmě v souhvězdí Oriona.

Tomáš Chalupa 20. září 2020

GW Orionis, tak se jmenuje soustava tří hvězd v nose Oriona, na kterou se zaměřila pozornost astronomů. Nachází se ve vzdálenosti 1300 světelných let od Země a představuje sama o sobě pozoruhodný unikát. GW Orionis jsou dvě slunce rotující kolem sebe navzájem a kolem těchto dvou pak po vnější oběžné dráze obíhá další. A co víc, astronomové původně identifikovali v této soustavě oblak plynu, ze kterého by se jednou mohly formovat planety. Nyní zjistili, že už tam nejspíše jedna velmi mladá planeta je.

Pokud se nález planety potvrdí, bude to jediná planeta obíhající kolem tří sluncí současně. Navíc se tím vyřeší problém s poněkud nepravidelnými oběžnými drahami všech sluncí. Vypadá to, že je něco vychyluje, což je zpravidla známkou toho, že v systému je přítomné nějaké další těleso, které působí svou gravitační silou.

Thumbnail # Kolem hvězdy v souhvězdí Oriona krouží gigantická planeta
Mohlo by Vás zajímat:

Kolem hvězdy v souhvězdí Oriona krouží gigantická planeta

Na planetu, respektive solární systém GW Orionis se zaměřil teleskop  Atacama Large Millimeter/submillimeter Array (ALMA). Astronomové se domnívají, že existence mladé planety není jediným vysvětlením celé situace. Možná, že teleskop nevidí planetu, ale pouze se oblak plynu a prachu rozdělil na menší části, které mohou z naší perspektivy vypadat jako planeta. Jestli tedy v GW Orionis je či není nějaké další těleso, se teprve uvidí.

Thumbnail # Obří hvězda 2 milionkrát zářivější než Slunce zmizela beze stopy
Mohlo by Vás zajímat:

Obří hvězda 2 milionkrát zářivější než Slunce zmizela beze stopy

GW Orionis je vůbec zajímavý systém plný paradoxů. V soustavě se například nachází tři prstence prachu, což je naprosto běžné, naše sluneční soustava je má také. Problémem je jejich poloha. Dva jsou souběžné, tak jak to „má být“, ale jeden, ten nejmenší a nejvnitřnější, je vůči nim v diagonální kolmé poloze. Uvnitř tohoto prstence se nachází dostatek prachu na to, aby vytvořil 30 planet o velikosti Země. Je dost možné, že jednu už vytvořil, ale jistě to zatím nevíme. Na systém GW Orionis se každopádně budou astronomové dívat velmi pozorně i nadále a pokusí se ověřit všechny hypotézy.

Další články

Zavří­t reklamu