Také byste si troufli na noc v oblacích?

Také byste si troufli na noc v oblacích? | zdroj: Alpert/Sputnik


Nejvýše položený hotel Sovětského svazu přežil i druhou světovou válku. O 60 let později jej zničil neopatrný turista

TÉMATA: Sovětský svaz | hotel | Elbrus | Kavkaz

user-avatar

Marta Šindlauerová

4. 02. 2020 | 13:00

Mnohé stavby ve vysokých nadmořských výškách jsou bezpochyby krásné a výhled z nich ještě lepší. Těžko se ale budují a pokud se dostanou do problémů, ještě obtížněji se zachraňují. Takový osud potkal i legendární sovětský hotel na jihovýchodním svahu Elbrusu.

Psal se rok 1909 a 11 udatných sovětských horolezců se zastavilo pod vrcholem kavkazského giganta Elbrus, a to přesně ve výšce 4050 metrů nad mořem (samotná hora sahá do výšky 5642 metrů). Postavili tam provizorní tábor a když se rozhlédli okolo, řekli si, že by to bylo skvostné místo pro vysokohorský hotel. Svůj záměr zpečetili nápisem do balvanu poblíž. Bílou barvou tam úhledně napsali „Prijut odinadcati“ (v originále Приют 11), což by se do češtiny dalo přeložit jako „Útočiště jedenácti“ neboli odpočívadlo pro jedenáct alpinistů. Troufalý nápad se dočkal realizace: o dvacet let později postavilo sdružení sovětských horolezců nejvýše položený hotel nejen Ruska, ale celého Sovětského svazu.

Byl to zpočátku hotel skromný, schopný pojmout bezmála 40 hostů. I jeho architektura byla původně spíše primitivní, konstrukčně sestávající z dřevěných latí a železných plátů. Skrze skuliny ve zdech svištěl vítr jako blázen, v pokojích byla zima. O pohodlí se nedalo vůbec hovořit. Sověti ale ve stavbě cítili velký potenciál a rozhodli se do geograficky unikátního ubytovacího zařízení pořádně zainvestovat. K revitalizaci hotelu povolali Nikolaje Popova, designéra projektujícího hlavně sovětské vzducholodě. Toto jeho zaměření se znatelně promítlo i do nového projektu na Elbrusu. Rekonstruovaný hotel tak postupně začal připomínat futuristické stavení odněkud z Marsu, v té době to ale veřejnost vnímala samozřejmě jako něco, co silně připomíná vzducholoď. Roku 1940 byla rekonstrukce konečně završena a z prosté boudy se stal luxusní hotel s perfektní izolací, ústředním topením, rozvodem vody, elektřinou, vytříbenými dekoracemi – no prostě vším, co takový špičkový hotel potřebuje ke své existenci.

Své krásy si ale hotel neužíval dlouho. V srpnu 1942 během druhé světové války se hotel dostal do rukou německých horských jednotek z elitní divize Edelweiss. Stalo se tak při pokusu nacistů o průchod k Černému moři. Sovětská armáda se bezúspěšně pokoušela získat hotel zpět, při těchto akcích zemřelo přes sto sovětských vojáků. Trpěl i hotel, který ze všech stran schytával kulky, bomby a granáty. Klidu se dočkal až když německá vojska začala z teritoria Sovětského svazu ustupovat. „Útočiště jedenácti“ ale tento teror jako zázrakem ustálo a vyžádalo si jen několik oprav.

Hotel spokojeně hostil alpinisty dalších 60 let, v roce 1996 se nicméně stal obětí neopatrné manipulace s plynem v kuchyňce. Vzhledem k charakteru požáru a extrémně nízké vlhkosti vzduchu se požár rapidně šířil a zkáza nastala takřka okamžitě. Vyšetřování neukázalo na konkrétního viníka, v podezření se ale ocitli český (!) a ruský turista. Lukrativní místo dlouho nezůstalo prázdné – dnes se pár set metrů od původního Prijutu 11 nachází originální ubytovací zařízení Leaprus 3912 ve formě bílých tubusů.

user-avatar

Marta Šindlauerová

4. 02. 2020 | 13:00

Zavří­t reklamu