válkaČeskoslovenskoobjevy

Nejslavnější český loupežník byl spíše řadový zločinec, slávu mu daly až legendy

Nejslavnější český loupežník byl spíše řadový zločinec, slávu mu daly až legendy

Václav Babinský se dostal do písní i do legend. Právě ty z něj udělaly slavného lotra a lupiče, přestože pravda o něm je poněkud skromnější.

Tomáš Chalupa 20. prosince 2014

Z písní a legend by se dalo usoudit, že Václav Babinský byl kruťas obklopený početnou loupeživou bandou, který bohatým bral a chudým dával. Jenže vše bylo trošku jinak a lidová tvořivost si jeho loupežnické kousky přibarvila.

Václav Babinský

Václav Babinský

Babinský se narodil v severočeských Pokraticích. Už tady se legendy rozcházejí s realitou. Nežil v žádné bídě ani nebyl synem nuzáka, naopak jeho rodina byla poměrně dobře situovaná a syna mohli dokonce poslat na gymnázium. Jenže studia ho nebavila, údajně vyjma knížek pojednávajících o slavných zbojnících a lupičích. Musel ze školy pryč a čekala ho služba v armádě. Aby se jí vyhnul, předstíral záchvaty šílenství. Vyhnout vojně se mu sice podařilo, ale skončil napřed v blázinci a pak v nemocnici. Celkově si v různých institucích pobyl osm let. K nějaké poctivé práci se po této anabázi neměl, a tak se dal na loupeživé řemeslo. Jeho banda, kterou založil v roce 1830, nebyla zdaleka tak početná, jak se tradovalo. Místo pověstného tuctu zarostlých lupičů to byli pravděpodobně jen čtyři muži a jeho milenka Apolena Hoffmanová. Také není pravda, že bojoval proti vrchnosti nebo že snad bohatým bral a chudým dával.

Babinský prostě loupil tam, kde to šlo, a dělal to pro peníze, které si nechával. Loupil v okolí Litoměřic a České Lípy, ale vyloupil třeba také mlýn Antonína Meima u Brna. Měl zálibu v používání falešných dokladů a své loupežnické řemeslo velmi dobře ovládal. Loupil u těch, u kterých mohl předpokládat, že jim bude co vzít, tedy u místních boháčů. Nemělo to nic společného s nějakým sociálním cítěním, byl to prostě racionální kalkul. Právě zde vznikaly příběhy o oloupených lakomých kupcích, vyloupených armádních pokladnách nebo zapálených panských sýpkách. Jenže jeho pět let trvající loupežnická kariéra přes všechnu Babinského nepochybnou inteligenci a um směřovala ke konci. Při návštěvě příbuzných někde na Litoměřicku v roce 1835 ho chytli četníci, roli v tom hrála především zrada jednoho z jeho bandy, který ho udal. Zatčen byl přitom již jednou, v roce 1832 v obci Kuří Vody, jenže kladl odpor a rychtáře kousl do prstu. Z vazby, kde čekal na soud, uprchl až do Polska. Jenže nyní ho zavřeli do vazby v Brně na Špilberku a odsud se věru špatně utíká.

Špilberk byl opravdu ponuré místo

Špilberk byl opravdu ponuré místo

Přestože se všeobecně očekávalo, že Babinský dostane trest smrti, vyvázl nakonec „jen“ s 20 lety žaláře. Soudu se podařilo usvědčit ho pouze ze šesti činů, mezi kterými byla ovšem i vražda pláteníka Jana Blumberga z Horní Kamenice. Babinský tak skutečně mohl mluvit o štěstí, že ho minula šibenice.

Václav Babinský jako starý muž

Václav Babinský jako starý muž

Svůj dlouhý trest si odpykal na Špilberku a později v Kartouzích, což jsou dnešní Valtice. Stal se velmi zbožným a pokorným. O útěk se nikdy nepokusil a získal si důvěru vedení věznice. Dokonce po svém propuštění v roce 1861 požádal, zda by nemohl zůstat ve vězení jako zaměstnanec. Návratu do normální společnosti se bál. Nakonec se jej ujaly řádové sestry z kláštera v Řepích u Prahy, kde dožil svůj život jako jejich zahradník.

Hrob Václav Babinského v Řepích

Hrob Václav Babinského v Řepích

Babinský nebyl Český Janošík ani génius nebo obzvláště krutý lupič. Byl sice vynalézavý a inteligentní, ale celebritu mezi lupiči z něj skutečně udělaly hlavně lidové legendy a písně.

Další články

Zavří­t reklamu