válkaČeskoslovenskoobjevy

Nejlepšího československého krasobruslaře skolil AIDS

Nejlepšího československého krasobruslaře skolil AIDS
Zdroj: archiv
+ 4 fotky+ 5 fotek

Před 30 lety zemřel československý krasobruslař Ondrej Nepela, čtrnáctinásobný medailista z velkých šampionátů. Jeho život ukončila rakovina lymfatických žláz vyvolaná virem HIV. Československá média však příčinu jeho smrti zamlčela, stejně jako nikdy nemluvila o jeho homosexuální orientaci. K pokrytectví té doby patřilo, že socialistický vrcholový sportovec nikdy nemohl být homosexuálem.

Václav Pokorný 1. února 2019

2. února roku 1989 opustil tento svět nejlepší československý krasobruslař historie Ondrej Nepela. Olympijský vítěz a trojnásobný mistr světa zemřel ve věku 38 let na AIDS, jako první známý sportovec.

Krasobruslení se začal věnovat již jako malý chlapec v sedmi letech, kdy ho ve Slovanu Bratislava trenérsky vedla Hilda Múdrá, kterou vždy nazýval „teta Hilda“. Jeho vzorem byl vynikající krasobruslař Karol Divín. Krasobruslení obětoval skoro všechno a podřídil mu téměř celé dětství. Trénoval od šesti hodin ráno, pak šel do školy a po vyučování pospíchal znovu na trénink.

Už jako dvanáctiletý se objevil poprvé na mistrovství světa v Davosu a ve třinácti letech debutoval na olympijských hrách v Innsbrucku.

První velkou medaili vyhrál Nepela v 15 letech na mistrovství Evropy doma v Bratislavě, kde získal bronz. V dalších letech k němu připojil ještě dva. V roce 1969 byl poprvé zlatý na mistrovství Evropy v Garmisch-Partenkirchenu a o několik měsíců později v americkém Colorado Springs vybojoval první světovou medaili – stříbrnou. V roce 1970 evropské zlato i světové stříbro obhájil.

Závěr kariéry mu však vyšel nejlépe, jak mohl. V letech 1971–1973 byl prostě neporazitelný. Vyhrál další tři mistrovství Evropy (Curych, Göteborg, Kolín nad Rýnem), tři mistrovství světa (Lyon, Calgary, Bratislava) i olympijské hry v Sapporu (1972). Loučil se jako olympijský vítěz, pětinásobný evropský a trojnásobný světový šampion. Na krk si mohl zavěsit čtrnáct velkých medailí najednou.

Posledním velkým Nepelovým triumfem bylo mistrovství světa v roce 1973 v Bratislavě, kde startoval na přání tehdejšího prezidenta Gustáva Husáka a dalších komunistických funkcionářů. Uspěl přesto, že v mužské soutěži poprvé přibyl krátký program, který doplnil volnou a povinnou jízdu, ve kterých neměl Nepela konkurenci.

Po ukončení sportovní kariéry v roku 1973 vystupoval Nepela dlouhých třináct let jako profesionální bruslař v ledové revue Holiday on Ice. Po získání trenérské licence v roce 1986 odešel do Německa, kde vedl domácí naději Klaudii Leistnerovou, budoucí mistryni Evropy. Bylo mu pouhých 38 let, když u něj propukla tehdy nová a zákeřná nemoc – AIDS. Začátkem roku 1989 si už zesláblý Nepela nedokázal otevřít ani lahvičku od léků, poté přišel o zuby a konec uspíšila rakovina lymfatických uzlin a konečníku.

O zdravotním stavu Ondreje Nepely se až do jeho smrti šuškalo pouze v kuloárech. O jeho homosexuální orientaci vědělo jen jeho nejbližší okolí. “V té době byla homosexualita obrovské tabu. Nikdo si ani neuměl představit, jak vypadají vztahy gayů a leseb,” vysvětlil režisér Juraj Jakubisko, který o Nepelovi natočil dokument. Jak dodal, Nepela byl v té době společenský vzor. V tehdejším tisku se tedy neobjevila ani informace, že zemřel na AIDS. „Byl oficiální pokyn, aby se nemluvilo, že Nepela zemřel na následky AIDS,“ vzpomíná v dokumentu České televize tehdejší sportovní komentátor Karol Polák.

Pravda o homosexuální orientaci Ondreje Nepely vyšla na povrch až po pádu komunistického režimu v listopadu téhož roku. Zdroj smrtelné nákazy byl tak s největší pravděpodobností právě mezi jeho homosexuálními partnery.

Související články

Další články

Zavří­t reklamu